Už v sobotu vypukne akce, která na česko-slovenské MMA scéně těžko najde konkurenci. V O2 Areně se uskuteční turnaj OKTAGON 15, který už je prakticky vyprodaný a to především díky hlavnímu duelu. Ten je přezdívaný jako „Zápas ;století“ a poměří se v něm dvě největší hvězdy naší společné scény. Attila Végh a Karlos Vémola.

Dnes se podíváme na prvně jmenovaného. Attila „Pumukli“ Végh je jeden z nejvíce oblíbených sportovců na Slovensku. Narodil se 9. srpna 1985 v Dunajské Stredě a vyrůstal v malé vesničce na hranicích s Maďarskem, která obyvatelstvem spadá spíše k sousedům a jmenuje se Gabčíkovo. Tam také začal s v pěti letech s řecko-římským zápasem, který pak v šestnácti vyměnil za kempo karate, které vychází se starého řeckého bojového stylu pankrátion, což v přímém překladu znamená „veškerá síla.“

„V řecko-římském zápase jsem nebyl moc šikovný, ale bavilo mě to,“ prohlásil Végh pro server iSport.cz. „I když jsem prohrál, pořád jsem se těšil a smál se. Později jsem začal dělat kempo karate a zjistil jsem, že díky zápasení jsem v něm lepší. Skoro každý víkend jsme zápasili a já vyhrával. Nosil jsem domů trofeje, z čehož jsem měl velkou radost a motivovalo mě to. Navíc mě rodiče stoprocentně podporovali. Chodili na zápasy a natáčeli mě.“

Motivace mu evidentně hodně pomáhala, protože kromě 14 maďarských šampionských titulů se sta také evropským mistrem a posléze dokonce světovým. V roce 2008 začal s MMA. V tom začal okamžitě excelovat, protože jen za první rok zvládl vyhrát devět zápasů, ve kterých vynikal svojí neskutečnou univerzálností. Své soupeře dokázal porazit jak v postoji tak na zemi a za tu dobu nenašel jediného bojovníka, který by ho přemohl.

Není tak divu, že si ho všimla polská KSW, která je považována za jednu z největších organizaci v Evropě. Tam také našel svého prvního pokořitele, když ho porazil na body domácí Lukasz Jurkowski. Zajímavostí je, že ultimátními zápasy se i v této době Végh neživil naplno. Přivydělával si na svoje bojování různými způsoby. V Rakousku například tahal pytle s bramborami a cibulí. Za den prý nanosil až čtyřicet tun.

Do toho zvládl za jeden měsíc i několik turnajů a nad svými soupeři často dominoval.  To ho dostalo až do USA, kde se upsal druhé největší organizaci Bellator. „Přišel za mnou manažer, že mi tam domluvil smlouvu. Dokud jsem ji neviděl, nevěřil jsem. Jednoho dne proto donesl stostránkový kontrakt, kde bylo napsané Bellator. Ani jsem to nemohl přečíst, neuměl jsem anglicky. Ale podepsal jsem a pak mi přišel e-mail, že za měsíc musím na Floridu, kde natočíme první promo video.“

Végh se této příležitosti nezalekl a ničil jednoho soupeře za druhým dokud nezískal šampionský pás v lehké váze, což je považováno ze jeden z největších úspěchu všech středoevropských bojovníků. V dalším zápase mu ho sice Emanuel Newton sebral, ale to,  že ho dokázal vybojovat a zvednout nad hlavu mu už nikdo nikdy nevezme.

„To byl nepopsatelný pocit,“ popsal iSportu Végh. „Dodnes to nechápu, je hrozně těžké se tam dostat natož vyhrát. Proto neustále tvrdím, že už nemusím nikomu nic dokazovat. Ani neříkám, že jsem nejlepší a podobně.“ Po prohraném „tituláku“ byl však bohužel s dalšími dvanácti bojovníky z organizace propuštěn a byl nucený se poohlédnout jinde.

Pokusil se uchytit v ruské M-1 Challenge, kde ho ale nejdříve v prvním kolem umlátil Alexander Volkov a následně na body porazil Viktor Nemkov. To Végha vedlo k tomu, že se upsal k české organizaci OKTAGON MMA. V té zatím drží tři výhry a jednu prohru. Porážka přišla v jeho posledním zápase, kde se na něj vrhl Virgil Zwicker a po necelých tři a půl minutách ho pěstmi donutil se poklonit.

Ani závěrečná prohra ale nemění nic na to, že Végh stále patří do skupiny těch nejlepších bojovníků a Karlos Vémola to s ním nebude mít rozhodně lehké. Za vše mluví už jen jeho zkušenosti a odbojovaných třiačtyřicet zápasů.