Turnaj Oktagon 33 nabídl mnoho pamětihodných momentů, vždy ale záleží na úhlu pohledu. Takový Ivan Buchinger na svůj zápas ve Festhalle v dobrém vzpomínat nebude, souboj o pozici šampiona lehké váhy mu totiž absolutně nevyšel. K celé situaci se vyjádřil ve vysílání na Instagramu, v první řadě pogratuloval soupeři. “Brutální výkon, zabil mě,” přiznal a pochválil Keitovu výbušnost a sílu úderů. “Já jsem byl ztracený jako malé děcko… Do zápasu jsem nešel s tím, že jdu vyhrát, chtěl jsem, aby to co nejrychleji skončilo.”
Špatné pocity však prvního dvojnásobného šampiona Oktagonu provázely už celý měsíc před zápasem. Sám sobě se snažil namluvit, že to v kleci bude jiné, že si s nájezdníkem z Belgie poradí, to se ale nestalo. Už před nástupem do klece se svěřil přítelkyni, že se cítí zle, na tom už se nic nezměnilo. “Cítil jsem to i během nástupu, že něco nefunguje.” Rozcvička sice proběhla bez problémů, po fyzické stránce se cítil dobře, uvnitř to ale vnímal úplně jinak, což se také odrazilo v jeho výkonu.
Buchinger nechal diváky v krátkosti nahlédnout do vlastní hlavy. Během zápasu se nedokázal dostat do té správné nálady, neustále přemýšlel, co s ním je. “Fakt nevím, co jsem tam dělal. Když jsem dostal první úder, tak jsem si myslel, že to bude v pohodě. Prodýchal jsem to, postavil se a šel jsem dál, říkal jsem si, že to nic není. A najednou jsem se pokusil o takedown.” Tím sám sebe evidentně trochu překvapil, protože si vybral chvíli, kdy byl od soupeře poměrně daleko. “Chytil jsem mu nohu a on udělal sprawl. V tu chvíli jsem cítil, že se mi roztrhlo rameno.” O zranění se snažil informovat trenéry, dokonce zvažoval, že v boji nebude pokračovat. Zhruba od této chvíle si navíc nic nepamatuje. Je však dobře známo, jak probíhal zbytek zápasu. “Dostal jsem asi velké bomby, nevím, co se stalo. Nebyl jsem to já.”
Buchinger poděkoval svým fanouškům za podporu, ocenil také zástupce z druhé strany barikády, jelikož se k němu chovali s respektem. “Chtěl bych poděkovat fanouškům Keity, protože jak jsem odcházel z haly, když jsem šel zpátky na hotel, tak tam na něj čekali. A když mě uviděli, začali tleskat a křičet mé jméno. Byl to fakt brutální pocit.” Tohle rozhodně není zvykem, špatné vzpomínky má Ivan třeba na fanoušky Conora McGregora, se kterým se utkal v roce 2012.
Buki už absolvoval vyšetření, momentálně čeká na výsledky, přičemž doufá, že s ramenem nebude muset na operaci. V takovém případě by se významně protáhla doba bez zápasu. Na operační sál však bude muset tak jako tak. “Musím si nechat operovat koleno, protože mám utržený vaz, takže to musím dát do pořádku. Minimálně 7 měsíců budu zase mimo. Bohužel s tím nemůžu nic udělat, ani mně se nechce, ale musím. Doktor mi řekl, že se musím rozhodnout, jestli to chci, nebo nechci spravit. Ale mám to v hlavě, že mi tam chybí vaz, takže s tím nemůžu trénovat tak, jak bych chtěl,” řekl a dodal, že špatné koleno ovlivnilo přípravu na Keitu, podle něj rozhodně nebyla na takové úrovni jako příprava na Vojta Barborika a Ronyho Paradeisera. Takto dlouhá pauza mimo jiné znamená, že Buchinger nestihne obhájit titul v pérové váze.
Zástupce Spartacus Fight Gymu pomalu smiřuje s tím, že tělo už tolik nevydrží. “Zranění se bohužel objevují častěji než dříve. Ani už nemohu tolik trénovat jako předtím, protože se někdy vzbudím a jsem zlomený a roztrhaný na kusy, ale musím.” Jedním dechem dodal, že si ale nedovede představit, že by trénovat přestal. “Bez toho jsem ztracený, nic jiného neumím, takže musím trénovat.”
Buchinger věří, že těžkou porážku přetaví v motivaci, kterou využije během dalších tréninků. “Že jsem prohrál tento zápas, to opravdu není dobrý pocit, ale dá mi to ještě větší sílu, abych se do budoucna více připravil.” V dalším zápase by ostatně chtěl znovu bojovat s Keitou, protože je přesvědčen, že není lepším zápasníkem, než on sám. “Keita mě vyzval v 66. Určitě to vezmu, protože 66 je úplně jiná váha, to za prvé. A za druhé - chci vám i sobě ukázat, že jsem to nebyl já, že ho dokážu porazit.”
Vstoupit do diskuze (0)