Po rozpoutání války na Ukrajině se mezi lidmi objevila velká vlna solidarity a spousta Čechů začala Ukrajincům pomáhat. Jedním z nich je také Ondřej „Bubák“ Skalník, úspěšný MMA bojovník a zároveň trenér v Choketopus MMA, který si se svými kamarády řekl, že přiloží ruku k dílu a pomůže ukrajinským vojákům, jak jen bude moct. Spolu s přáteli a dobrovolnickým týmem „Team4Ukraine“, se snaží získávat vojenský a zdravotnický materiál a dopravovat jej přímo vojákům na Ukrajině. A o Ondrově dobročinném projektu jsme s ním udělali rozhovor:

Co vedlo k myšlence aktivně se zapojit v pomoci na Ukrajině?

„To vzniklo už v roce 2014, kdy jsem začal jezdit na Ukrajinu pomáhat. Jel jsem až na frontovou linii na Donbas, byl jsem v Charkově, Kyjevě, Lvově, ale i ve Slavjansku a Kramatorsku těsně po osvobození. Tam jsem poznal spoustu lidí, se kterýma jsem se teď spojil, jestli s něčím nepotřebují pomoct. Takže to je propojení s Ukrajinou a s naším týmem dobrovolníků „Team4Ukraine“, pro který sháním peníze a nakupuju věci pro ukrajinskou armádu. Přijde mi to jako nejlepší varianta, protože u nás za to nikdo nebere plat, všichni to dělají ve svém volném čase, takže veškeré peníze, které já vyberu, tak vím, že půjdou ukrajinským vojákům na frontu. 

Zároveň považuju za potřebné zachraňovat lidské životy na frontě, protože možná je to smutné nebo cynické a taky mě to mrzí, že má někdo někde 3 dny hlad nebo že je bez elektřiny nebo že mu je zima, ale kdybych nesháněl zdravotnické vybavení pro ukrajinskou armádu, tak vím, že ti kluci budou umírat, kdežto na ukrajinské hranici není tak vysoká pravděpodobnost, že ti lidi prostě umrznou.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Alois Bubák (@ondrejskalnik)

A jak jste se dali dohromady když vypukla válka?

„No, bylo to prostě tak, že jsme se s třema kámošema nas*ali a řekli si, že nějak pomůžeme. Měli jsme kolem sebe takovou širší partu lidí, takže jsme původně sehnali první zdravotnické pomůcky asi za 250 tisíc. Nakonec jsme ukecali jednoho prodejce, aby nám to prodával velkoobchodně za míň. A začali jsme vybírat mezi kamarády nějaké peníze. Nakonec se toho sešlo víc, takže jenom my, s pomocí našich kámošů, jsme udělali nákup za nějakých 400 tisíc a to jsme už poslali na Ukrajinu. 

Takže to byla taková živelná akce zezdola, kterou pak převzal ten Team4Ukraine, který to nějak institucionalizoval, udělal transparentní účet a rozdělily se funkce - někdo nakupuje, někdo řídí dopravu, někdo dělá fundraising a tak.“

Co přesně jste na Ukrajině už předali?

„Je to základní vybavení - boty, rukavice, svítilny, atd., já řešil především nejrůznější zdravotnický materiál - škrtidla, hemostatické gázy, obvazy, apod.“

Máte nějakou zpětnou vazbu od Ukrajinců?

„Máme zpětnou vazbu, protože my ten materiál vozíme jednak do skladů, ale především přímo konkrétním jednotkám podle toho, co potřebují. Funguje to tak, že nám napíše konkrétní jednotka, že potřebují například 15 vysílaček, 10 elektrocentál apod. a my jim to tady sháníme. 

Takže zpětná vazba je taková, že lidi byli trochu udivení, když se do Lvova přivezla první várka ve dvou dodávkách, které jsme organizovali s kamarádem Honzou H. z firmy Sullyho zbrojnice v pondělí ráno (28. února). To Ukrajinci koukali na magory Čechy, kde se tam objevili. Hlavně teda na Mamuta! (bývalý MMA bojovník v těžké váze Jiří Paluska, pozn. red.). Oni si toho hrozně cení. A vidí i rozdíl mezi pragmatickou západní  Evropou, která mnohem více hledí na udržení vlastního komfortu a reálnými slovanskými bratry, kteří jim fakt pomáhají. Na rozdíl od carského Ruska, které jim teď rozhodně nepomáhá.“

Musí to zabrat spoustu času, jak to zvládáš skloubit s prací?

„Je to dost náročné. Já dělám trenéra MMA a díky tomu mám poměrně dost času, ale veškerý čas je teď vyplněný Ukrajinou a sháněním vybavení. Takže kdybych měl nějakou práci od 8 do 4, tak si absolutně nedovedu představit, že bych to dělal. Vyžaduje to mnohdy noční šichty, nějaké překládky vybavení a tak. Takže je to dost náročné. Jednu dobu, než jsme si to docela dobře zorganizovali mezi jednotlivé lidi v týmu, tak jsem na tom pracoval třeba 14-16 hodin denně.“

Vypadá to, že máš k armádě a vojákům dost blízko, je za tím nějaký příběh?

„Já jsem jednak sloužil v aktivních zálohách, kam se teď plánuju i vracet a hlavně jsem dlouhou dobu pracoval v obchodě se zbraněmi, takže mám spoustu kontaktů, dokážu věci sehnat, vím komu zavolat a napsat. Navíc české zbraňové firmy se k tomu postavily skvěle, takže já vím, že komukoliv napíšu, tak nám dá takovou cenu, za kterou to nakupuje a jsou schopní pomáhat s touto humanitární pomocí. A těch firem je celá řada, nejen ze zbraňového sektoru. Například firma Battery-Import.cz nám dala paletu akumulátorů a nabíječek, firma Eurolamp zase svítilny, další zase balistické brýle - postupně se to nabalovalo. Takže to není nějaký ojedinělý fenomén, ale je to řekněme strukturální pomoc Čechů a českých firem, které si uvědomují kdo je v tomto případě dobrý a kdo zlý.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Alois Bubák (@ondrejskalnik)

Jak vám můžou lidi v pomáhání pomoct?

„Můžou pomoct třemi způsoby:

První způsob je – vezměte dodávku, napište nám, my vám ji naložíme, zařídíme vyzvednutí materiálu na polsko-ukrajinské hranici a můžete zpátky svézt nějaké lidi. 

Druhý způsob pomoci je, pokud máte nějaké nepotřebné vojenské vybavení, ať už chrániče na kolena, balistické brýle, helmy, vesty, jakékoliv maskáče, boty a jste ochotní se toho zbavit, tak je můžete přinést do naší sbírky. Máme sběrné centrum na Štítného 38 v Praze na Žižkově. Nebo napište mně a můžeme se domluvit na předání. 

A nebo třetí způsob je, že pokud chcete podpořit Ukrajinskou armádu, tak můžete přispět na transparentní účet Team4Ukraine (č. ú. : 2801169198/2010).“ https://www.team4ukraine.eu/cs/podporte-nas/