V poslední epizodě pořadu Fight and Talk se ukázal Jakub Bahník, který spolu s Patrikem Kinclem a Tomášem Kvapilem rozebral poslední vítězství na turnaji Oktagon 31. I tentokrát předvedl působivý a velmi dominantní výkon, Jonathan Cucciniello nedokázal přežít do druhého kola. Recept na úspěch je však velmi prostý. “Nedostat se na zem a ukončit soupeře v postoji. Jsem připraven na tři kola a když to padne, tak to padne. Jdu si po tom ukončení,” prozradil Kuba.
Na zápas se připravoval po boku Patrika Kincla, který si na stejném turnaji došel pro pás šampiona střední váhy. I to mu samozřejmě hodně pomohlo. Kvůli pandemii tentokrát neabsolvoval žádný zahraniční kemp, připravoval se v gymech v Praze a Poděbradech. “Fakt jsem se cítil dobře. Když jsme jezdili na ty sparingy, tak jsem odbouchal pět kol o pěti minutách a pořád jsem jel. Byl jsem v dobré formě.”
Jediné, co Bahník podcenil, byla dieta, během posledního týdne měl tím pádem poměrně dost práce s váhou. V přípravě začínal na 84 kilogramech, díky upravenému jídelníčku se dostal na 76 Kg, posledních 6 kilogramů pak musel odvodnit. Jakub přiznal, že se rád nají, s dietou tedy bývá problém. I kvůli tomu v týdnu před turnajem nerad zůstává sám doma, protože má tendenci až příliš často kontrolovat ledničku. Nejtěžších podle něj bylo finálních 700 gramů, které navíc v sauně doháněl na poslední chvíli. “Klukům jsem říkal, že už to nedám. Lehnul jsem si, už se mi nechtělo, byl jsem strašně vyčerpaný. Úplně jsem hořel, měl jsem zalehlé uši,” popsal kritický moment. Po krátké procházce na čerstvém vzduchu se ale do sauny vrátil a zbavil se i přebytečných gramů.
S váhou bojoval i jeho soupeř, Cucciniello ovšem stanovený limit nakonec výrazně překročil. To ale Bahníka nijak netrápilo, ba naopak. “Upřímně, tohle jsem neřešil, nepřipouštěl jsem si to. Jestli nedal váhu, tak nedal. Já z toho měl procenta, takže je mi to jedno.”
Krátce před zápasem byl tentokrát v dobrém rozpoložení. “Byl jsem v klidu. Musím říct, že když jsem měl zápas s Grimshawem, tak to mi odcházela hlava. Ale tady jsem byl dobře naladěný, nepřipouštěl jsem si to, věděl jsem, že si pro to jdu.” Bahník přiznal, že byl před zápasem s Grimshawem nervózní, vnímal ho totiž jako velmi silného soupeře, přičemž si nebyl jistý, jestli ho zvládne. Uvolnil se, až když v hale zazněla jeho nástupovka. Angličana následně vyřídil v rekordním čase, navíc obdržel i bonus za výkon večera. Cenné vítězství se tak velmi pozitivně podepsalo na jeho sebevědomí a dodalo mi klid do dalšího zápasu.
V bitvě s Cucciniellem tahal za delší konec provazu, i soupeř však slušně trefil, čímž Bahníka lehce vyvedl z míry. “Po háku jsem měl blbou stabilitu a on mě zrovna trefil. Nebyl to úder, který by mě posadil na prdel, nebo nahulil.” Soupeř ho překvapil svou výdrží, od Jakuba totiž nakoupil celou sérii čistých úderů včetně kolen, k zemi šel po třetí minutě prvního kola. Jakub si připsal třetí výhru v řadě. Do budoucna by chtěl nastoupit s někým z žebříčku, zajímal by ho třeba Matěj Kuzník. Nejprve ale plánuje kratší pauzu. “Mám nějaké zranění z přípravy, chci to doléčit. Ale časem? Proč ne. Matěj je hlavně soupeř, na kterého chci mít delší přípravu,” vysvětlil. Dále jmenoval také Mateusze Legierskiho nebo Karola Ryšavého. Na odvetu s Františkem Fodorem ale chuť nemá.
Zatímco nyní se Bahníkovi v kleci nebývale daří, v živé paměti má i chvíle, kdy zvažoval ukončení kariéry. V této souvislosti popovídal o vážném zranění hrudníku, k němuž došlo na tréninku, když si nešikovně naběhl na koleno. Krom zlomené hrudní kosti znepokojil doktory také silný náraz na srdce, pro jistotu si ho tedy nechali v nemocnici na pozorování. “Ty dva dny, co jsem ležel v nemocnici, jsem si říkal, že na to kašlu, protože to nikam nevedlo. Zápasil jsem amatérskou ligu, každou chvíli jsem měl nějaké zranění, tak jsem se rozhodl, že to asi ukončím. Ale když jsem vylezl z nemocnice, tak jsem si říkal, že nic jiného nemám, baví mě to, je to můj život.” Po třech týdnech byl zpátky v tělocvičně, kde se zpočátku věnoval hlavně boxu.
Právě box miluje, byť svou kariéru nastartoval rovnou v MMA. Na kontě má dokonce i tři boxerské duely, jeden za amatéry, dva za profíky. “V boxu se cítím dobře, jsem v tom jistý. Když nasadím boxerky a jedu čistě box, tak jsem úplně jiný. Dovolím si toho víc, třeba úhyby, ruce dole… Jsem úplně jiný, než když mám malé rukavice,” řekl a vysvětlil, že mu sedí, když si nemusí hlídat porazy, kopy a další speciality z MMA. K boxu by se chtěl v nejbližší době vrátit, dokonce už si vybral turnaj, na němž by se mohl představit. “Chtěl bych se dostat na turnaj, kde má být Marpo vs. Vémola,” prozradil. Konkrétního soupeře ale v hlavě nemá. Ondřeje Novotného už kontaktoval, uvidíme tedy, zda jeho přání vyslyší.
Vstoupit do diskuze (0)