Základy přípravy na blížící se odvetu oba bojovníci položili v Čechách. A jelikož je tuzemský rybníček příliš malý, museli pracovat i se sparring partnery, kteří trénovali s druhou stranou. Mohlo by snad dojít k vyzrazení klíčových informací? Karlos Vémola během rozhovoru ve vysílání CNN Prima News naznačil, že tyto detaily příliš neřešil. “Nic neprozradí, protože jak říká on i všichni ostatní – Vémola dělá pořád jedno a to samé.”
Karlos potvrdil, že do svého repertoáru nezařadil nic extra nového. “Je mi 38 let, u mě už to asi není o tom, že budu předvádět nějaké zázračné kopy z otočky,” prohlásil, přičemž vysvětlil, že má trochu jiné plány. “Je to spíš o tom, že budu těm mladým klukům dokazovat, že Terminátor nepatří do starého železa, že mě fanoušci pořád motivují a ženou dopředu, že mě to pořád baví.” Jeho hlavním cílem je hájit pozici jedničky domácí scény.
Zato Patrik Kincl na tyto detaily myslel, byť si nedokáže představit, že by případný únik informací mohl ohlídat. “Kluky jsem poprosil, aby nic nepouštěli. Jestli tomu věřím? Asi ne, nějaké informace z kempů vždycky uniknou. Taktiku se snažím nechávat čistě pro svůj tým.” Oba se shodli na tom, že jejich sparring partneři mohou během přípravy hodně získat, příliš je netrápí, že asistují i na druhé straně barikády. “Byl bych blbý, kdybych někomu vyčítal, že trénuje v obou gymech, naopak – ať toho ti borci využijí, akorát ať nevynáší informace,” dodal Kincl.
Část přípravy logicky probíhala v zahraničí. Zatímco Kincl navštěvuje například Frontline Academy v Norsku, Vémola se po nemoci odebral do Thajska a pak také do německého UFD gymu. Jak v této souvislosti hodnotí podmínky na domácí scéně?
“Někde je to lepší, ale já si myslím, že v Čechách jsme na tom hodně dobře na to, jak krátkou dobu je ten sport u nás populární,” otevřel téma Vémola. “UFC jede v Americe 30 let. U nás to 30 let populární rozhodně není, ale podívejte se, kolik je tady skvělých šampionů několika mezinárodních organizací. Máme šampiona v UFC, Attila byl šampion Bellatoru, ti kluci jezdí a dělají výsledky.”
Podle Karlose si Česká republika vede skvěle ve srovnání s mnohem většími zeměmi, jako příklad zmínil Francii a Itálii. Často však záleží hlavně na přístupu daného zápasníka. “Pokud v tomto sportu chcete něco dokázat, tak musíte jezdit. Pokud chcete něco dokázat ve fotbale, tak to nezvládnete s Bohemkou nebo se Slavií. Ale pokud hrajete za Manchester, tak je to něco jiného. Potřebujete jet do světa.” A to podle něj platí pro všechny sporty.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Podobně to vidí i Kincl. Sice vnímá, že úroveň na domácí scéně roste, možná ale zbytečně pomalu. “Aby rostla lépe, budeme potřebovat lepší podmínky v jednotlivých gymech, protože pořád mi kolikrát přijde, že je to taková partyzánská válka.” Velké rezervy vidí ve srovnání s fotbalem a hokejem. “Pokud je nedoženeme, tak nám svět uteče mílovými kroky, byť máme skvělé talenty.”
Ale i příprava v zahraničí má své pro a proti, jak prozradil Patrik. “Má to nevýhodu v tom, že se mi v cizím gymu nikdo nevěnuje. Ale zase je tam banda špičkových zápasníků, ta komunita je v 99 % super, takže člověk může čerpat od jiných borců. Přitáhnout si jeden drobný detail od jednoho, dvou kluků, to může někomu změnit náhled na celou hru. A to je super, to mě na tom baví. Nové impulzy, techniky, nové věci, nové přemýšlení o tom sportu. Protože MMA se sakra rychle mění.”
Vstoupit do diskuze (0)