Organizace OKTAGON MMA se za poslední roky pořádně rozrostla, což se logicky odráží také v dlouhých seznamech bojovníků, z nichž promotéři tvoří startovky jednotlivých turnajů. V takovém měřítku už není snadné vyjít každému vstříc. Ondřej Novotný v rozhovoru pro Progresus Invest Holding naznačil, jak tento problém řeší.
“Vnitřně jsem se rozhodl, že budu takový, že se budu snažit každému postavit kariéru v Oktagonu tak, aby mohl dosáhnout toho, co chce. To znamená, že je pro mě důležitý každý, kdo u nás má podepsanou smlouvu. Na každého myslím tak, že by měl chtít být šampion, protože se snažíme být co nejvíc sportovní, takže ten pás by mělo být to absolutní gró.”
Matchmaker Oktagonu připomněl, že se asi nikdy nevyhne podezření z nadržování vybraným sportovcům, něco takového ale odmítá. “Nechci někoho upřednostňovat před druhým… Vím, že mi nikdo nebude nikdy věřit, že mi budou říkat, že jsem kámoš s tím a tím. Na to já ale úplně kašlu, to je mi úplně buřt, protože moje vnitřní nastavení je, že to tak prostě není.”
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Během rozhovoru přiznal, že má k některým tvářím organizace přirozeně blízko, zmínil například Matouše Kohouta, k němuž dochází na lapy, nebo Miloše Petráška, jenž je často vidět v jeho podcastech. Novotný se ale snaží oddělovat osobní a pracovní roviny a také nepodléhat naléhání ze strany manažerů. Jednání s bojovníky podle něj neovlivňuje ani jejich postavení v žebříčku. “Jednička je jako patnáctka, protože někdo jiný pak bude jednička. A každý musí dostat tu svoji šanci. Takže takové je moje vnitřní nastavení. Pak se mi s tím poměrně jednoduše pracuje.”
A jelikož v sobě nosí jistotu, že k těmto věcem přistupuje s nejlepším úmyslem, nemá žádné obavy z otázek novinářů. Zároveň mu dodává sílu na těžká rozhodnutí. “Je to osvobozující. Všichni si myslí, že je to hrozně těžké, a ano, je to hrozně těžké, protože máme podepsáno 170 egomaniaků, kteří musí vstoupit do klece s tím, že jsou nejlepší na světě a každého zabijou, jinak se tam jít nedá, a každý z nich je samozřejmě nějaký. Ale moje vnitřní nastavení je, že ať je to Mikulášek, Ďatelinka, Vémola, Attila nebo nejposlednější neznámý bojovník, tak v momentě, kdy je u nás, tak se snažím dělat maximum pro to, aby dostal rovnou šanci, abych k němu byl co nejvíc upřímný a férový.”
Sem tam se však něco nepovede, také s tím se musí počítat. “Nikdy neuděláš 100 % správných rozhodnutí. S tím do toho ani nemůžeš jít,” řekl a potvrdil, že i on sám občas sáhne vedle. Ale jelikož ke konkrétním situacím přistupuje bez postranních úmyslů, nic si nevyčítá. Navíc si vypěstoval poměrně silnou odolnost vůči negativní zpětné vazbě. “Já mám takové brnění, že to ke mně fakt neprochází.”
Vstoupit do diskuze (0)