K zápasu se vrátil v rozhovoru pro Fight Cast One. “Bylo tam obrovské očekávání, protože jít hlavní předzápas na ACA, to je zápasnická Valhala. Myslím si, že to byl obrovský posun v mé kariéře,” řekl s tím, že mu bylo ctí bojovat tak vysoko na kartě celého turnaje. “Těchto momentů si nesmírně vážím.” Jedním dechem ale připomněl, že zápas s Denisem Smoldarevem trval jen něco málo přes půl minuty, z toho už samozřejmě žádnou velkou radost nemá.
“Nechápal jsem, co se to vlastně stalo, proč se to stalo. Měl jsem za sebou životní přípravu, říkali to sparing partneři jak v Česku, tak Polsku, zkrátka všude. Byl jsem na tom prostě skvěle.” Podobnou zpětnou vazbu měl i od Karlose Vémoly, s nímž se taktéž potkal v tělocvičně. Podle “Terminátora” je škoda, že Martínek v souboji nestihl předvést, co měl natrénováno, v této souvislosti zavzpomínal na vlastní zápas s Attilou Véghem, kde bylo rovněž rozhodnuto velmi brzy.
Martínek zároveň prozradil, že od Smoldareva inkasoval dva údery, které byly za hranou, překvapil ho především náraz hlavou, jenž ze záběrů není patrný. Sám si dokonce myslel, že ho Estonec trefil do brady kolenem, jelikož si jeho ruce pečlivě hlídal. “Cítil jsem tupý náraz a pak jsem šel k zemi. A tam už mě samozřejmě chytře ukončil, zaklekl mě a já už jsem nemohl nic, cítil jsem, že jsem nahulený.” Na zemi se snažil krýt bradu, aby na ni nedopadly další údery, už se ale nestihl postavit na nohy. A pak zápas přerušil rozhodčí.
Navíc padl také úder do zátylku, Martínek spolu se svým týmem zvažoval, zda se vůči výsledku neodvolat. I díky reakcím svého okolí došel k závěru, že by měl zápas skončit jako “no contest”, tedy bez výsledku. “Rozhodli jsme se, že to nebudeme moc řešit, spíš jsme to vzali sportovně, protože já umím přijmout prohru,” vysvětlil. Je však přesvědčen, že by si se Smoldarevem zasloužil ještě jednu šanci. “Neodpověděl jsem si na všechno, na co jsem si v zápase chtěl odpovědět. Proto bych někdy do budoucna chtěl odvetu, pokud samozřejmě bude možnost.” Martínek dodal, že není typ zápasníka, který by se vrhnul na sociální sítě a odvetu si vykřičel, záleží tedy hlavně na soupeři a ACA, zda budou souhlasit.
A jak vnímá reakce veřejnosti? S těmi si už těžkou hlavu nedělá. Rád si ale vyslechne názor lidí, kteří se kolem MMA pohybují, jako příklad uvedl Herba Deana, celosvětově známý rozhodčí ho pochválil za nebývale atraktivní zápas s Danielem Jamesem. Pozitivní reakce přišla také od Artura Omarova, který mu vyřizoval pozdravy od Rustama Khabilova, jenž ho dokonce pozval na návštěvu do Dagestánu, protože se mu zalíbila jeho mentalita. “To jsou pro mě informace, že je něco na správné cestě v rámci toho sportu jako takového.” Takže když na něj pak někdy vyskočí negativní komentář, nic to s ním nedělá.
“Těžká váha je i o tom, kdo se trefí první, já mohu být příkladem,” řekl a krom posledního zápasu zavzpomínal také na souboj s Viktorem Peštou, v němž mu tvrdým úderem zlomil čelist. Tehdy byl považován za výrazného outsidera, do zápasu ale šel skvěle nastavený. “Šel jsem tam s tím, že chci způsobit maximální škodu, že to tam jdu ovládnout. Ten den jsem se cítil neporazitelně, takový jsem měl pocit, chtěl jsem to všem ukázat.” A také ukázal. Rozhodnout dokázal za necelé tři minuty.
Martínek si je vědom, že právě dobré psychické rozpoložení může rozhodovat, obzvlášť na vrcholové úrovni, kde se rozdíly mezi zápasníky vyrovnávají. “Umím přijmout kritiku, prohru, nemyslím si, že jsem nejlepší na světě. Ale člověk se pocitově musí hodit do režimu, že by v tu chvíli mohl zápasit s kýmkoliv. A to když člověk cítí a je to skutečné, pokud to není pouze vsugerovaná informace, tak může dokázat obrovské věci s kýmkoliv. A je úplně jedno, jestli má horší ranking, protože už je to úroveň, kdy všichni de facto trénujeme podobně.”
Zdá se, že Michal Martínek i nadále zůstává skvěle nastaven. V ACA se zatím z vítězství radoval pouze jednou, ve dvou případech odcházel poražen. Zatím není známo, s kým nastoupí příště, je ale jisté, že se tak stane v nejtěžší divizi. Do polotíhy totiž přestoupit nehodlá.
Vstoupit do diskuze (0)