Domácí scénu bojových sportů se chystá rozšířit nová organizace RFA (Real Fight Arena). Co se týče marketingu a PR, dělají zatím vše správně. Od prvních zmínek, že se na obzoru objevil někdo nový, přes rozhovory s majitelem, který neskrývá velmi ambiciózní plány, až po efektní tiskovou konferenci, kde byla za přítomnosti novinářů odtajněna první jména bojovníků a bojovnic.
Česko-slovenští fanoušci se zatím ale zdají být rozděleni na dva tábory. Jedni „rovnocennou“ konkurenci pro aktuálně monopolní Oktagon vítají a těší se, že scéna roste. Druzí namítají, že ji to naopak zbytečně roztříští a přijdeme tak o spoustu zajímavých zápasů. Množí se také obavy, aby se nejednalo o druhé XFN, jehož pád jsme před lety sledovali takřka v přímém přenosu.
S největší pravděpodobností nedojde například na zajímavý mezigenerační souboj Leo Brichta versus Ivan Buchinger, ke kterému se v Oktagonu už pomalu schylovalo. První jmenovaný přitom v minulosti po titulové šanci hlasitě volal a po posledním dominantním vítězství vypadala skutečně na dosah. Už na pozápasové tiskové konferenci se však zdálo, že český bojovník jako by ztratil zápal. Možná už tušil, že odejde ke konkurenci.
Právě Brichta způsobil na tiskové konferenci nováčka RFA největší poprask. Někteří fanoušci mu teď vyčítají, že zahodí kariéru, kterou v Oktagonu dlouho budoval a otočí se zády k organizaci, která z něj udělala hvězdu.
Jenže zrovna v tomhle případě by se hodilo říct, že není všechno zlato, co se třpytí. Už v minulosti se Leo nechal slyšet, že by rád své kroky směřoval do ruské RCC, kde by si mohl přijít na zajímavé peníze. V úvahu je potřeba vzít také vyjádření jeho trenérů v rozhovoru pro server kaocko, v němž prozradili, že českému bojovníkovi po započtení nákladů na přípravu žádné peníze nezbývají.
View this post on Instagram
Jestli Brichta pod RFA skutečně příští rok nastoupí, není jisté. Má totiž stále platnou smlouvu pod Oktagonem a Ondřej Novotný se nechal slyšet, že celou věc již předali právníkům. Soudní tahanice by ve výsledku mohly kariéru mladého talentu značně zbrzdit, což by byla velká škoda.
Ačkoliv zástupci obou organizací svorně tvrdí, že nechtějí vyvolávat konflikt. Přetahování bojovníků přátelským vztahům rozhodně nepomůže, byť je samozřejmě legitimní (pokud se neporušují smlouvy). Na pracovním trhu headhunteři z HR oddělení také denně oslovují zaměstnance jiných firem.
Samotní bojovníci budou nejspíš ve většině případů z větší konkurence benefitovat, protože jim zřejmě navýší platy. RFA kromě Brichty získala třeba také Josefa Wittnera či Sebastiána Fapša, které bude většina fanoušků znát také především zásluhou Oktagonu. Organizátoři ale už teď hlásí, že tady seznam rozhodně neskončí. Kdo další se rozhodne změnit dres, se dozvíme v blízké budoucnosti. Času je koneckonců dost, první turnaj je ohlášen až na květen příštího roku a už teď by nebyl problém startovku poskládat, pokud by se domácím bojovníkům dovezli soupeři z ciziny.
View this post on Instagram
Další věcí je začlenění thajského boxu v malých rukavicích po vzoru ONE Championship. Ačkoliv na sebe totiž v posledních letech MMA strhlo většinu pozornosti, na domácí scéně je pořád spousta velice kvalitních „čistých postojářů“, jejichž souboje dokážou nabídnout prvotřídní podívanou. Přiznávám, jakožto thaiboxer jsem zaujatý, ale myslím si, že 3x3 minutový akční sprint musí většinu fanoušků bavit víc než 15minutová přetahovaná na pletivu. Samozřejmě je ale stand-up bojovníky potřeba podpořit také propagací.
RFA už na start v tomto segmentu sehnalo velmi kvalitní obsazení. Knockoutéra Sebastiána Fapša asi většina fanoušků zná, na znalce kickboxerské scény pak určitě muselo udělat dojem angažmá Tomáše Možného, zápasníka prestižní GLORY. Těšit se ale můžeme také na Igora Daniše, Jakuba Kadáše či Bernarda Plavce.
Jak už bylo řečeno, fanoušci možná v budoucnu kvůli dvěma silným organizacím přijdou o některé zajímavé zápasy. Na druhou stranu dostaneme více turnajů. Na příští rok jich RFA plánuje 6, v květnu začne Bratislavou, pak se přesune do Ostravy, Brna, Košic, Previdzy a premiérovou sezónu zakončí v Praze, kde by měli být zároveň korunováni první šampioni. Příležitost ukázat se tedy dostane více bojovníků, což je jedině dobře.
Otázkou je, jestli česko-slovenský trh nezačne být přesycený. Letos Oktagon uspořádá 11 turnajů a v příštím roce bude frekvence pravděpodobně ještě vyšší. Na scénu se už za pár dní vrátí také I am fighter, a jsou tu samozřejmě mnozí další promotéři, kteří ale nemají přehnaně sebevědomé plány a fungují tedy spíše jako líhně talentů.
Boris Marhanský, hlavní muž RFA, který byl doteď znám především jako organizátor festivalu Hip Hop Žije, sebevědomě prohlásil, že jeho organizace chce být česko-slovenskou jedničkou. Tato pozice se ale aktuálně zdá být neochvějná. Oktagon se za roky fungování vypracoval doslova od píky v naprostý fenomén a love brand. Občas to dokonce vypadá, že kdo se neobjevil v jejich kleci, jako by pro většinu domácích fanoušků ani neexistoval. Ondřej Novotný s Pavolem Nerudou se navíc u bojových sportů pohybovali dlouho předtím, než domácí scénu neskutečně zpopularizovali, a jejich letité zkušenosti nepůjdou dohnat pouze financemi.
Z pohledu fanouška nové organizaci každopádně přeji úspěch a jsem zvědavý, jak se jim bude v příštím roce dařit a jaké "nové" hvězdy na domácí scéně zazáří. Zároveň však doufám, že se nevrátíme zpět k likvidačním zákulisním bojům, házením klacků pod nohy a podobně.
Zkrátka, jak říkají rozhodčí: "Chci vidět tvrdý, ale férový boj, podejte si ruce, jestli chcete..."
Vstoupit do diskuze (0)