Vilém Cao před zápasem na IAF: „V malých MMA rukavicích je to úplně jiná hra“

Vilém Cao před zápasem na IAF: „V malých MMA rukavicích je to úplně jiná hra“ zdroj: Profimedia

Na svůj návrat do ringu na premiérovém galavečeru organizace IAF se chystá také talentovaný mladík Vilém Cao.


I přesto, že je mu teprve 21 let, má už za sebou 27 zápasů v thaiboxu a 10 zápasů v klasickém boxu, takže rozhodně není žádným nováčkem. V poslední době však měl delší zápasovou pauzu, během které stihl první zápas v grapplingu a také se věnoval trénování jiných lidí. V rozhovoru nám mimo jiné prozradil, jak si užívá mediální pozornost okolo svého nadcházejícího zápasu nebo jaké je to bojovat po delší pauze.

Studuješ na vysoké škole, trénuješ sebe i ostatní, věnuješ se přítelkyni. Jak se tohle všechno dá skloubit?

V první řadě jsem musel dost omezit spánek, ale člověk musí mít taky dobrou schopnost time managementu a musí to vychytat tak, aby se práce dala skloubit se školou a se vším. Jdu třeba ráno trénovat lidi, pak jdu ještě domů a prospím se na chvíli během dne.

Spousta tvých vrstevníků asi spíš paří a užívá si život tímto způsobem. Jak na tebe koukají třeba kamarádi?

Třeba moji spolubydlící paří pořád a nevynechali snad ani týden bez alkoholu. Sice mě pořád do něčeho lanaří, ale zároveň chápou, že mám přípravu a cenní mě za to. Lidí, co by se naváželi do toho, že nechlastám, moc není. Většinou všichni chápou, že jsem sportovec, a mně osobně to nijak nechybí, já nikdy nebyl pařící typ, takže někam zajdu jen jednou za čas.

Změnily tě nějak bojové sporty?

Určitě. Podle mě jsem díky nim sebevědomější, mám úctu k lidem. Navíc, když se s někým pereš dvakrát denně, tak si nepotřebuješ nic dokazovat na ulici. Takže jo, bojový sporty mě určitě formují jako člověka. I samotné zápasy, to je neskutečný stres, tíha na toho člověka, a myslím, že tady tyhle momenty, ty výlety za hranici komfortu tě posouvají dál.

Kdy jsi vlastně zápasil naposledy?

Naposledy jsem zápasil v grapplingu, byl to můj první zápas v květnu. A v K-1 to bylo 22. září 2018, kdy jsem vyhrál titul mistra Rakouska.

Vilém Cao zdroj: Profimedia

Proč tak dlouhá pauza?

Po tom posledním zápase v K-1 jsem dostal nabídky na pár zápasů. Všechny jsem přijal, ale bohužel všechny nakonec odpadly, takže jsem to bral trochu jako znamení. Pak jsem dostal nabídku od Choketopus gymu, že bych se mohl zúčastnit jejich turnaje v grapplingu a půl rok jsem kvůli tomu trénoval jenom zem, takže i kvůli tomu jsem potom nezápasil v postoji.

Je těžké nastupovat do zápasu po delší době?

První profi zápas jsem měl někdy v roce 2017 a pak jsem měl vždycky třeba půlroční pauzu. Zjistil jsem, že mi to nic nedělá a jsem úplně psychicky v pohodě. Přijde mi, že už mám těch zápasů tolik a mám to tak zmáknutý, že i kdybych stál 4 roky, tak mě to neovlivní.

Je velký rozdíl zápasit v grapplingu a v thaiboxu?

Na tom grapplingu byla osmi nebo šestnáctičlenná pyramida a ti kluci seděli v šatně v kroužku a bavili se. A pak šli spolu zápasit. Já jsem byl ale nervózní dost, protože když jdu zápas v thaiboxu, tak přemýšlím jen o tom, jestli budu mít fyzičku, protože přesně vím, co budu dělat. Ale tady jsem byl ve stresu z toho, že jsem nevěděl, co vlastně budu dělat. Měl jsem naučených pár věcí, které mi pak nevycházely, protože soupeř byl dost silový a já nebyl dost technicky vyzrálý na to, abych něco udělal.

Pojďme k IAF a tvému nadcházejícímu zápasu. Jak ses k němu dostal?

Na konci srpna mi napsal Jakub Kotek, jestli bych se dokázal připravit na zápas v mma, že chystají nový galavečer. Tak jsem ho odmítl s tím, že mma bych ještě nedal. On mi ale hned nabídl alternativu, že bych mohl jít K-1 v malých čtyřuncových rukavicích. Okamžitě jsem mu odepsal, že do toho jdu. Týden na to jsme se pak sešli a nabídl mi soupeře, pak se to ještě řešilo s ním, jestli to přijme a vzal to, takže takhle ten zápas vznikl.

Vilém Cao zdroj: Profimedia

Máš s nimi smlouvu na víc zápasů nebo se jedná o jednorázovou akci?

Smlouvu žádnou nemám, ale potom bude reality show I am fighter, kde jsem byl na castingu a vybrali mě, takže budu pokračovat tímhle směrem.

Budeš zápasit proti Mírovi Dubovickému, který se živí jako model, a váš zápas je dost mediálně vidět. Jaká vůbec byla tvoje reakce na soupeře?

Ať by mi řekli kohokoliv, tak bych to vzal, protože jsem ten zápas chtěl. A když mi ukázali jeho a zjistil jsem, že to bude svým způsobem „celebrity fight“, tak to pro mě bylo ještě zajímavější, protože jsem čekal, že okolo toho bude mediální pozornost. Soupeře mi definitivně potvrdili, když jsem byl na dovolené, ale já už makal, protože jsem počítal s tím, že to dopadne.

Jak prožíváš zájem o váš zápas?

Líbí se mi, že kolem toho je pozornost. Už když jsem měl zápas v grapplingu, tak mi pak přítelkyně ukázala, že v komentářích pod videem (Na Youtube byl živý přenost) se strašně moc lidí ptalo, kdy půjdu na řadu já. Kdy jsem si ale uvědomil, že tenhle zápas je opravdu něco velkého, tak když mi napsala moje babička, že mě viděli v Blesku a že mi s dědou drží palce a že jsem fešák. Jinak mi totiž napíšou vždycky jen na narozeniny.

Co ty a trashtalk?

Trashtalku osobně moc neholduju. Lehké popíchnutí mi nevadí, ale pořád to beru tak, že úcta k soupeři musí být. Ale ten trashtalk je na druhou stranu super marketingový nástroj a bez něj je velice těžké zápas prodat. Jedině když šel třeba Floyd s Pacquaiem a řekl, že ani nemusí nic říkat, protože ten zápas se prodá sám, což měl pravdu. Takže buď proti sobě musí jít dvě obrovská jména anebo musíš být jako McGregor, který prodal každý jeden svůj zápas.

K vašemu zápasu natočila organizace také promo video, koukáš se na něj?

Koukám a hecuje mě to. To video jsem viděl několikrát. Je tam s tou svojí holkou a je to takový zvláštní. Řeknu si ale, že on dře, což mě motivuje k tomu, abych byl ještě lepší.

Co vůbec říkáš na čistě postojové zápasy v malých mma rukavicích?

Sleduju ty zápasy a strašně mě to baví. Určitě je to konkurenceschopný pro mma, protože lidi stejně víc baví ten postoj v malých rukavicích, takže i když sledují mma, tak radši koukají na to, když se zápasí v postoji. Málokoho, až na grapplery, baví ta práce na zemi, protože tomu skoro nikdo nerozumí. Široká veřejnost prostě chce, aby se ti bojovníci řezali.

Takže je možné, že bys zápasil dál pouze v postoji?

Já už plánuju se tím nadcházejícím zápasem rozloučit s K-1 a beru to kvůli těm rukavicím jako takový mezistupínek k mma.

Bylo vidět, že si v nich v rámci přípravy i spároval, je to velký rozdíl oproti větším boxerkám?

Je to s nimi úplně jiná hra. V těch velkých boxerkách máš dvojitý kryt, takže si v nich člověk víc dovolí. Zatímco když jsme měli ty malý boxerky, tak jsme byli strašně opatrní. Nechce se ti prostě dostat tou malou rukavicí. Jednou dostaneš a už se zdráháš jít dopředu.

V Lanna gymu trénuješ s českou špičkou jako třeba s Michalem Krčmářem, který zápasil s legendárním Buakawem, nebo Láďou Kryštůfkem. Ty jsi teď ale mediálně nejznámější tvář, jak to berou oni, nezávidí ti třeba?

Občas si ze mě samozřejmě dělají srandu a mají prupovídky typu: Jó, tak Vilda už je slavnej. Ale jsme kámoši a nemyslím si, že by tam byla nějaká závist. Navíc se vzájemně respektujeme, protože když spolu spárujeme, tak to bývá hodně vyrovnané. A kdykoliv potřebuju pomoct v přípravě, tak mě vezmou na lapy nebo se mnou zajdou spárovat. Máme zkrátka super tým. Podle mě jsou kluci z Lanny možná nejkvalitnější v Čechách, fakt super štípači.

Vidíš svoji budoucnost v bojových sportech?

Jsem rád, že jsem si splnil svůj sen a teď se tím živím, ale zároveň pořád studuju vysokou školu a uvědomuju si, že to je vstupenka do nějakých velkých firem. Navíc mě daně baví taky, takže mám před sebou pořád dvě cesty, které se ale těžce slučují, a tak si nejspíš budu muset mezi nimi vybrat. Chtěl bych ale jednou mít vlastní gym a zároveň třeba firmu. Sám ale nevím, k jaké té straně se budu ubírat víc.

Co rodiče, jak ti se dívají na tvé zápasení?

Oba rodiče mi fandí, ale mámu víc zajímá škola. Třeba když mi bylo 16, tak jsem jel na zápas, byl jsem z toho už v den zápasu nervózní a ona se mě zeptala, jestli jsem si udělal úkoly. Říkám, mami já mám dneska zápas, musíme to teď řešit? A ona, jo jo, tak hodně štěstí. Takže ona je spíš ráda, že se mi daří ve škole. Táta je asi taky spíš rád za tu školu, ale fandí mi a je rád, že se tím sportem dokážu uživit.

Bereš se také jako fanoušek bojových sportů, koukáš na zápasy?

Koukám hodně. Z český scény jsem rád, že se Mach dostal do UFC. Ten je mi sympatický jako člověk, přijde mi jako hodný, pokorný a skromný, což je pro mě nejdůležitější. Pak se mi líbí Attila, to je takovej méďa. Ze světa se mi teď nejvíc líbí Israel Adesanya a jeho taneční pohyby. Podle mě je to pravý šampion, chová se slušně a ne jako namachrovaný blbeček. Ve ONE Championship se mi zase hodně líbí Rodtang a Liam Harrison. Ten dělá i výuková videa, kterými se občas inspiruju, když vedu svoje tréninky.

Na závěr nám ještě prozraď, jaký by byl ideální scénář tvého nadcházejícího zápasu?

Chci z toho zápasu udělat show. Nechci vyhrát v prvním kole, ale chci mu ukázat, že jsem lepší. Zkrátka ho přejet tak, že už nebude chtít pokračovat. Navíc by tam měl být Jarda Jágr, takže bych mu pak věnoval vítězství.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články