Níže najdete volby jednotlivých členů redakce. Jedná se o čistě subjektivní anketu, kterou jsme se rozhodli nesvazovat žádnými kritérii a bylo tedy na každém z nás, jak k výběru přistoupíme.
Bojovník roku
Lukáš Muladi: Nejlepším bojovníkem je pro mě ten, který předvede v kleci nejlepší výkon, navíc proti těm nejlepším. Za mě je to Alexander Volkanovski, který se pořád neskutečně posouvá dopředu a výkonnostně zcela odskočil celé pérové divizi. Do té doby s ním držel krok jen Max Holloway, ale toho ve třetím zápase Volk naprosto vymazal skvělým boxingem, což je o to více působivější, protože Volk je mnohem menší než Max, který je sám považován za jednoho z nejlepších strikerů. Hned v závěsu za Volkanovskim je pro mě Islam Makhachev, který nedal nejmenší šanci Oliveirovi a porazil jej v jeho vlastní hře. Moc se těším na souboj mezi ním a Volkanovskim.
Michael Cron: Alexander Volkanovski – nejlepší kuchař v UFC si tento rok připsal další dvě výhry v naprosto dominantním stylu a po právu drží první místo v P4P žebříčku. V současnosti jde bezesporu o nejdominantnějšího a nejkomplexnějšího šampiona v UFC. Mám trochu obavu, že přechod do vyšší váhy proti Makhachevovi bude trochu nad jeho síly, ale tento rok jednoduše patřil australskému Alexandrovi Velikému.
Aleš Smutný: Alexander Volkanovski – tady není moc co řešit, alespoň z mého pohledu. Volkanovski je ve své divizi stále dominantnější, letos doslova zdemoloval Korean Zombieho (až ho bylo všem líto) a opět porazil Maxe Hollowaye (což bylo líto mně, ale byl to skvělý Alexův výkon). Od Ortegovy gilotiny nikdy nebyl ve větších problémech a není se čemu divit, že se připravuje jeho výzva držiteli pásu lehké váhy, Makchachevovi.
Tomáš Bříza: I za mě je to Volkanovski. Bohužel jsme ho v druhé polovině roku bojovat neviděli, ale ono vlastně ani moc nebylo proti komu jej postavit. V posledním zápase s Hollowayem ukázal, že aktuálně nemá v divizi konkurenci.
Martin Zajíc: Alex Pereira – bojovník roku by měl dle mého názoru vzejít z největší organizace napříč různými bojovými odvětvími, takže jsem vybíral z UFC. Adeptů je mnoho. Logickou volbou by mohla být jednička pound-for-pound žebříčku Alexander Volkanovski, či jeho příští soupeř Islam Makhachev, který ohromil svět bojových umění dominantním vítězstvím nad šampionem lehké váhy Oliveirou. Přednost jsem dal ale Alexu Pereirovi, protože jediný z nich měl letos tři zápasy a ten příběh, kterým sebral titul střední váhy dosavadnímu neohroženému králi divize Adesanyovi, si zkrátka tento status zaslouží.
Ondřej Huml: Alex Pereira – brazilský kickboxer vyhrál tři utkání a v tom posledním šokoval svět. Jako první dokázal ve střední váze porazit Israela Adesanyu a získal titul šampiona střední váhy
Bojovnice roku:
Michael Cron: Weili Zhang – asi nejlehčí výběr ze všech. Weili si po nevydařeném roku 2021 spravila chuť, zdemolovala Joannu i Carlu a vzala si zpátky titul ve slámové váze. A taky dokáže zvednout Francise Ngannou.
Lukáš Muladi: Přijde mi, že v ženských divizích to trochu stagnovalo, ale kdyby si někdo zasloužil vyhrát tuto kategorii, je to Zhang Weili, která nejdřív tvrdě sejmula Joannu Jedrzejczyk a pak nemilosrdně přejela Carlu Esparzu, od které si vzala zpět pás slámové váhy.
Ondřej Huml: Weili Zhang – naprosto úžasným spinning backfistem (úderem z otočky) vypnula bývalou šampionku Joannu Jedrzejczyk. V titulovém utkání uškrtila Carlu Esparzu a znovu se vrátila na trůn slámové váhy.
Aleš Smutný: Weili Zhang – Věděli jsme, co v ní dřímá, a jak se zdá, jejím jediným kryptonitem je Rose Namajunas. Ale ta si dá teď přípravný zápas mimo titulák, protože se prostě ve slámové váze nemohou střídat pořád ta samá jména. Stačí se podívat, jak bizarními se staly duely Morena s Figueirem v muší váze. Weili je dynamická, silná, neustále se zlepšuje, v postoji zničila Joannu a Carle Esparze udělala přesně to, co jsme všichni čekali, jen s ještě větší lehkostí.
Tomáš Bříza: Já v této kategorii zabrousím do českých vod a zmíním hned dvě domácí bojovnice. Přiznávám, že je to hodně subjektivní výběr, protože s oběma jsem měl možnost dělat rozhovory. Martina Jindrová měla letos extrémně náročný rok. Mezi zápasy měla rozestupy jen okolo dvou měsíců, takže přípravy na zápasy absolvovala i přes zranění. Nejprve se skrz eliminační turnaj dostala do sezóny prestižní PFL, aby se pak probila až do semifinále, kde na ni čekala takřka neporazitelná a o dost těžší Kayla Harrison, na kterou sice nestačila, ale i tak klobouk dolů.
Bojovnicí roku je pak pro mě také thaiboxerka Marcela Šafránová, která se spontánně vydala do Thajska, aby tam po pouhém týdnu tréninku (předtím měla kvůli zranění zhruba dvouměsíční pauzu) vzala zápas na kultovním stadionu Lumpinee. Pár dní předtím ji sice totálně sejmula zákeřná choroba a "zázračný thajský lektvar", přesto do ringu i přes další komplikace nastoupila (více tady). Prohrála, ale bojovné srdce nezapře. Za tenhle přístup smekám.
Martin Zajíc: Tai Emery – Královnou roku ze sportovního hlediska je z mého pohledu Weili Zhang, která působila v roce 2022 opravdu dominantně. Nejprve ukončila kariéru Joanně Jedrzejczyk, aby pak znovu dobyla vrchol slámové váhy v titulové bitvě s Carlou Esparzou. Já dal ale titul bojovnice roku novozélandské zápasnici Tai Emery, která po svém vítězství v zápase boxu bez rukavic vyskočila na provazy a ve svém vítězném opojení ukázala fanouškům své vnady. Svou oslavou se stala nejvyhledávanější bojovnicí na googlu tohoto roku a pomohla tak výrazně přitáhnout k bojovým sportům nové fanoušky. Berte prosím moji volbu s nadhledem.
Vstoupit do diskuze (0)