Sumó si žije prazvláštním rytmem. Šestkrát za rok se na čtrnáct dnů rozjede mašina turnaje, kdy každý den sledujete zápasy, úspěchy i porážky, zranění, zarputilé bojování i přes zranění a nakonec dostanete i jednoho vítěze. A pak všichni regenerují, jedou na promo tour, vysvětlují, jak moc byli zranění, ale teď už je to skoro v pořádku (i když je jen pár dnů potom, co si třeba natrhli biceps) a všichni čekají na banzuke. Což je oficiální žebříček vydaný Japonskou asociací sumó, kde se rikiši dozví, zda postoupili, nebo zda v případě špatných výsledků a špatné pozice neklesli do nižší divize… a na dveře už klepe další turnaj a vše se roztáčí nanovo.

Od podzimního Aki bašó (psali jsme zde) už uplynul potřebný čas a blíží se nám nový turnaj, Kjúšú bašó. Ten začíná tento týden, přesněji v neděli 12. listopadu. Co od něj můžeme čekat?

Situace s jokozuny

Aktuálně máme jednoho jokozunu. Držitelem nejvyšší a výjimečné hodnosti je Terunofudži, který ale zápasil naposledy v červenci, kdy odstoupil po třech dnech kvůli zranění. Ta jsou jeho věčným problémem a aktuálně se hovoří o tom, že kvůli zdravotním problémům ukončí kariéru. Za poslední rok přišel o čtyři turnaje a bojoval jen v jednom, kde ovšem s přehledem zvítězil. Nicméně, k jeho problémům s ledvinami, oběma koleny a plotýnkami se čerstvě přidala zlomenina části kyčelní kosti. Terunofudži sice před nadcházejícícm turnajem opatrně trénoval, ale vyjádření ohledně budoucnosti jsou nejednoznačná a japonsky vyhýbavá. Málokdo ovšem očekává, že se Terunofudži v listopadu vrátí.

Takakeišó (vpravo) při střetu s Asanojamou | zdroj: Foto: Profimedia

Na obzoru je ovšem nový možný Jokozuna. Jediný japonský ózeki Takakeišó v září vyhrál, byť nad stylem výhry se strhl menší poprask, protože v play-off místo sumó, které se očekává od zápasníka jeho hodnosti, se rozhodl před mladším soupeřem udělat henku, tedy uskočit. Důvodem může být fakt, že neměl moc času trénovat a na konci turnaje byl vyčerpaný. Nicméně, obecně se přepokládá, že pokud na Kjúšú bašó zvítězí, stane se novým jokozunou. Bohužel, den zpátky se objevila oficiálně nepotvrzená zpráva, že si přivodil zranění krční páteře. Pravdu se dozvíme až v den začátku turnaje, kdy buď Takakeišó nenastoupí, a nebo po pár zápasech, kdy to nepůjde, odstoupí. Pokud by ale dokázal udržet alespoň formu ze zářijového turnaje, je jedním z favoritů na výhru i v tomto.

Ózeki se hledají, na paty jim šlapou hladoví sekiwake

Máme celkem tři zápasníky s hodností ózeki, ovšem dominantně působí jen Takakeišó. Sedmadvacetiletý Mongol Kirišima je sympaťák, ale v září se spíše hledal a soustředil se na fakt, že potřebuje kači-koši (víc výher než proher v rámci jednoho turnaje), aby nepřišel o svůj post ózekiho, protože po absenci v předchozím turnaji byl v pozici kadoban (na rozdíl od nižších hodností, ózeki po absenci nebo make-koši mají ještě jednu šanci a neztrácí hned hodnost). Od Kirišimy se čeká, že předvede mnohem sebevědomější výkon a že bude patřit k favoritům turnaje.

Mladíček Hóšórjú, o jehož kariéře jsme psali zde, bojoval o zisk kači-koši až do posledního dne a bylo vidět, že nebyl psychicky připravený na povinnosti a nápor, který se pojí se ziskem titulu ózeki. Sám se přiznal, že měl psychické problémy, které mu pomáhali řešit profesionálové (v Japonsku je takové doznání v konzervativních kruzích sumó velmi netradiční) a nejspíš mu na psychické pohodě asi nepřidával ani fakt, že mu za krkem sedí jeho strýček Asašórjú, bývalý jokozuna. Samozřejmě se nyní od Hóšórjúa očekává, že bude mezi aspiranty na celkové vítězství, ale uvidíme v prvních dnech, jak si povede.

Slavnostní slib | zdroj: Foto: Profimedia

Rozhodně mu v tom nebude pomáhat trojice sekiwake, kteří se snaží o postup mezi ózeki a patří mezi štiky turnaje. Postup z ranku sekiwake na ózekiho není snadný, zápasníci potřebují 33 výher ve třech po sobě jdoucích turnajích. Zároveň nesmí mít make-koši, jinak spadnou o pozici níž a na ózekiho mohou zapomenout.

První z nich je Daieišó, který dlouhodobě vykazuje skvělé výkony a v červenci mu povýšení pokazilo zranění. Nastala bizarní a pro sumó typická situace, kdy Daieišó, který měl zlomená dvě žebra a vnitřní zranění, stejně nastoupil ke dvěma zápasům, protože potřeboval dvě výhry. Jelikož ale nemohl se zraněnými žebry vůbec jít do kontaktu tělo na tělo a nebyl schopný zvednout ruce nad úroveň pasu, chtěl zkusit udělat dvakrát henku, což se mu ale nepodařilo. Aktuálně má teoretickou šanci na oněch 33 výher. Nicméně, potřeboval by skóre 14-1, což se mu doposud nikdy nepodařilo.

Druhým sekiwake je nenápadný dříč Wakamotoharu. Třicetiletý rikiši se zdál být kariérním maegaširou, který výš nedosáhne. Za rok ovšem vystoupal na post sekiwake a i přes náročnější konkurenci předvádí dobré výkony a prezentuje se solidním sumó. Nicméně, šance na postup do ranku ózekiho je jen teoretická, protože by potřeboval totální skóre 15-0, což by byl obrovský zázrak.

Třetí je pak nováček Kotonowaka, který měl v září premiéru na postu sekiwake a dotáhl turnaj se solidním skóre 9-6. Jindy by se čekalo víc, ale jak jsme psali během turnaje, celé Aki bašó bylo výkony bizarní. S jeho povýšením na ózekiho se nedá moc počítat, protože musí před asociací ukázat stabilní dobré výkony, aby mohl být vůbec zvažován. Nicméně, zlé jazyky tvrdí, že by to nemusel být takový problém, protože jeho otec, bývalý rikiši Kotonowaka (ano, syn si vzal jeho jméno) je v Radě Japonské asociace sumó a svému synovi prý umetá cestu. Pravdou ale je, že Kotonowaka je velice talentovaný rikiši, a pokud někdy přicházela nějaká pomoc, bylo to maximálně v oblasti trochu snazších soupeřů, což ovšem mohlo platit jen v době, kdy byl maegašira. Aktuálně patři k nové vlně mladých rikiši, se kterými je třeba počítat do budoucna.

Takajasu (vlevo) pořáží zraněného Asanojamu | zdroj: Foto: Profimedia

Bitva v nejtěžším ranku nikdy neustává

Jaká je nejtěžší pozice v celém žebříčku sumó? Komusubi. Většinou jsou vždy jen dva komusubi, pokud se asociace nerozhodne vytvořit dodatečné místo a jde o pravé peklo. Jakmile se stanete komusubim, počítáte se už mezi smetánku, takzvané san’jaku (doslova „tři hodnosti“, tedy komusubi, sekiwake a ózeki – jokozuna se nepočítá, protože to je naprosto výjimečný titul mimo pravidla). To s sebou nese větší finanční odměny a pozici výše na turnajích, ovšem zároveň už pro vás platí jiná pravidla. Na turnajích se totiž budete v první řadě utkávat s ostatními san’jaku místo maegaširů jako doposud. Komusubi najednou od začátku turnaje potkává ózeki, sekiwake i jokozuny a občas si oddychne u maegaširy 1 či 2 a pak zpátky do mlýnku. Komusubi je prubířský kámen a zkouška, kterou projde málokdo. Naopak u mnoha rikiši najdete borce, kteří vždy nakouknou do pozice komusubiho a spadnou hned zpátky mezi maegaširy.

Jedním takovým je oblíbenec Tobizaru (Létající opice), který v září odešel s jasným make-koši a skóre 6-9. Měl na svém kontě několik nádherných zápasů, ale očistcem komusubiho neprošel. Není to pro něj nic nového, šlo už o třetí výlet mezi san’jaku a třetí pád zpět mezi maegaširy, v tomto případě na pozici maegaširy 3 (jedničky a dvojky většinou banzuke nesrazí, protože jsou v pozici na příštího komusubiho). Nahradí ho Abi, který má vynikající techniku a zvládá vyhrávat i zápasy, které by papírově neměl. Zároveň je dost provokativním rikišim, protože miluje henku a v září ji stihl provést už čtyřikrát. Zatímco jedni jej kritizují za to, že ve své pozici by pro tuto techniku neměl sahat tak často, jemu to dává výhodu v nevypočitatelnosti, kdy si soupeři nemohou být jistí tím, že je při tačiai (prvotní střet v dohjó) potká a nebo uskočí.

Druhým komusubim byl sympatický Nišikigi, který se po úžasném výkonu v červenci poprvé dostal na tento rank… a střetl se s realitou. Jeho silové sumó, které spočívá v silné pozici na pásu protivníka, se setkalo s technicky mnohem zdatnějšími soupeři, kteří mu jeho taktiku dokázali narušit a Nišikigi spadl na pozici maegaširy 4 se skóre 5-10. Nahradil ho veterán Hokutofudži, který v červenci bojoval v play-off o vítězství v turnaji a v září zvládl udržet kači-koši a tak se stal po třech letech opět komusubim. Je to už počtvrté, kdy je v tomto očistci, a uvidíme, jak se mu povede.

Ura (vlevo) vyhrává díky akrobatickému skoku, zatímco jeho soupeř vyšlápnul | zdroj: Foto: Profimedia

A koho sledovat dál?

Nemá smysl tu rozebírat všechny maegaširy, je lepší se zaměřit na několik jmen, která stojí za to sledovat. V první řadě je to Asanojama, někdejší ózeki, který přišel o svou pozici kvůli porušení covidových opatření a musel se zpět probojovávat z nejnižších divizí. Tentokrát se uvažovalo, zda kvůli němu nebude otevřený další slot komusubiho, ale nakonec se Asanojama musel spokojit s pozicí východního maegaširy 1 (každá pozice má vždy ještě určený západ a východ, kdy východ je vyšší v rámci dané dvojice). Asanojama je technicky velmi zdatný, ale má poslední dobou problémy se zraněními. V červenci si natrhnul biceps a bylo jasné, že jeho ruka není v pořádku během celého zářijového turnaje. K tomu si zranil palec na noze, a když už se mu nyní všechna zranění jakž takž doléčila, natrhl si lýtkový sval. Do turnaje ovšem nastoupit chce, byť jej hluboce zasáhl fakt, že v 67 letech zemřel Asašió, ojakata (majitel) stáje Takasago, v níž Asanojama dosáhl pozice ózekiho. Nyní se chce Asanojama dostat znovu mezi san’jaku a propracovat se zpět mezi ózeki.

Západním maegaširou 1 je velký oblíbenec Ura. Ten vyniká nejen zářivě růžovým mawaši (pásem), kvůli kterému ho kritizovali konzervativní členové Asociace, ale především neortodoxním a zábavným stylem. Ura je nesmírně agilní, využívá netradiční techniky, které nepatří mezi běžně používaná kimarite (v září použil ve svých devíti vítězstvích celkem sedm různých technik!) a má tendenci dělat spoustu skoků, často zbytečných, díky nimž ale často vítězí. Rozhodně stojí za to dívat se na každý jeho zápas a možná se dostane i do pozice komusubiho.

Východní maegašira 4 Gónojama je jeden z největších talentů za poslední roky. Do nejvyšší divize makuuči postoupil v červenci a ze dvou turnajů má skóre 19-11, dvě kači-koši a jednu cenu za bojového ducha. Tohle je materiál na budoucího jokozunu, pokud mu vydrží tělo. Nicméně v tuto chvíli jej čekají těžké zápasy. Maegašira 4 už patří do oblasti džoi, což znamená, že může často čelit zápasníkům ze san’jaku.

Tamawaši bojuje proti Takejasuovi (Aki bašó 2022) | zdroj: Foto: Profimedia

Tamawaši je maegašira 12, kam spadnul z pozice maegaširy 3! Není se ale čemu divit, protože tenhle veterán, kterému je 39 let, na posledním turnaji zaznamenal skóre 2-13. Bylo jasné, že bojuje s nezahojeným zraněním a nezasvěcení se divili, proč svoje tělo trápí. Jenže Tamawaši má plán, jak se zapsat do dějin sumó. Nikdy totiž neodstoupil pro zranění a po zářijovém turnaji mu naskočilo neskutečné skóre. Nastoupil k 1543 (to není překlep, opravdu je to přes patnáct set) zápasům v řadě, čímž vyrovnal historický rekord. Dá se tedy čekat, že nyní se stane jediným majitelem tohoto rekordu a podle stavu zranění možná po konci turnaje ukončí kariéru.

Tomokaze je jeden z šesti nováčků v makuuči. Respektive, není takovým nováčkem, protože v roce 2019 měl nakročeno ke skvělé kariéře. Byl na pozici maegaširy 3, porazil jokozunu, čekalo se, že brzy bude komusubim… a pak přišlo zranění. A ne jen tak ledajaké zranění. Jeho pravé koleno kompletně vyskočilo z kloubu, došlo k přetrhání většiny velkých vazů a i když byl okamžitě převezen do nemocnice, lékaři vážně uvažovali o amputaci nohy. Prošel čtyřmi operacemi, začal pomalu trénovat a následně si přetrhl nerv v noze a přestal cítit cokoliv od kotníku dál. Přišly další rehabilitace a následně dlouhá cesta z nejnižší divize až na třetí pozici v džurjó a nynější povýšení do makuuči. Jelikož je mu 28, pořád má šanci se propracovat i do san’jaku.

A nakonec někdo, s kým se už v nejvyšší divizi nesetkáme. Po skóre 5-10 sestoupil do divize džurjó druhý nejstarší zápasník v makuuči, mohutný Bulhar Aojama, vlastním jménem Daniel Ivanov. Uvidíme, zda bude mít v 37 letech energii a chuť dostat se zpátky do makuuči, byť je na solidní pozici jedničky v džurjó.

Samozřejmě, dalo by se mluvit o mnoha dalších rikiši, ale uvidíme, jací hrdinové vzejdou z listopadového turnaje. Zopakuji, že ten se koná od 12. listopadu do 26. listopadu a možná se dočkáme nového jokozuny. My vás samozřejmě o jeho průběhu a výsledcích budeme zpravovat.