Galerie

Podobný „průšvih“ se stal naposledy před dvaceti lety, takže si můžeme po posledním turnaji (psali jsme o něm zde) připsat další rekord. Ostatně, co se týká minulého turnaje, jeho vítěz Takerufudži se zapsal do historie nejrychlejší cestou k vítězství a to po 110 letech. Bohužel, na nacu bašo chybí. Před dvěma měsíci dobojoval poslední zápas pod silnými analgetiky a s totálně zafixovanou nohou, aby ho pak odvezli na vozíku. Diagnóza je vyvrtnutý kotník a potrhané vazy v něm. Bohužel, kotník ještě není v pořádku a tak Takerufudži tento turnaj vynechá, spadne z pozice maegaširy 6 zpátky do divize džurjó a bude se muset znovu probojovat mezi nejlepší. Svět sumó je občas krutý.

Na seznamu zraněných jej doplnil i smolař Asanojama. Bývalý ózeki vyšplhal po disciplinárním trestu konečně do řad san’jaku jako komusubi… a následně se opět zranil a pro celý turnaj bude chybět. V divizi makuuči se sice udrží, ale do san’jaku se bude muset znovu vydrápat.

Nicméně, do turnaje nastoupili všichni ózeki a dokonce i jokozuna Terunofudži, byť ten pro zranění poslední dva týdny vůbec netrénoval. A hned bylo vidět proč, ale o tom později… Představilo se samozřejmě několik nováčků, kteří postoupili z nižší divize džurjó, nicméně žádný nepatří mezi zářivé mladé talenty, kterých jsme měli v posledním roce opravdu hodně. A zrovna ti vedli menší revoluci, která otřásla san’jaku.

Novopečený komusubi Abi se postavil nevypočitatelnému akčnímu Tobizaruovi alias „létající opici“ a také to tak dopadlo. Tobizaru agresivního soupeře utancoval a strhnul na zem. Hikiotoši = stažení na zem. První san’jaku padl.

Proti sympaťákovi Wakamotoharuovi, který se opět vrátil mezi sekiwake, se postavil protřelý zkušený medvěd Takajasu a předvedli nádherný zápas plný suma na pásech i pozičních manévrů a spousty technik. Nakonec ale zvítězil Takajasův důraz a tvrdé útoky na krk a hlavu. Ošidaši = přímé vystrčení z dohjó. Druhý san’jaku padl.

Brurtální Takajasův tlak na hlavu Wakamotoharua | zdroj: Foto: Profimedia

Gónójama se postavil proti ózekimu Kirišimovi, nedávnému kandidátovi na jokozunu, který ovšem v minulém turnaji „získal“ naprosto tristní skóre 5-10. Po turnaji se ukázalo, že jej trápí zranění ramene nebo krku. Do turnaje nastupoval s tím, že „je to už lepší, dokonce můžu při tačiai tlačit“, což není zrovna známka jistoty. Gónójama mu žádnou nenechal a jako lidská dělová koule Kirišimu vytlačil. Těžko říct, zda ve skutečnosti není ózeki vůbec doléčený a nebo prostě měl Gónójama tak tvrdý nástup, ale faktem je, že je tu prohra hned v prvním zápase. Ošidaši. Třetí san’jaku padl. A Kirišima se musí hodně stresovat, protože je v pozicie kadoban (ózeki, který nezíská v turnaji víc výher než proher) a pokud by v tomto turnaji neměl víc výher než proher, ztratí hodnost a spadne mezi maegaširy, což by byla pro kandidáta na jokozunu katastrofa.

Ózeki Takakeišó nastoupil proti Hiradoumimu, dravému a pracovitému mladíkovi. Takakeišó má chronické problémy s krkem a jedním z nervů v něm a de facto jde o zranění, které nejde vyléčit, jen přetrpět. Před turnajem se nechal slyšet, že tentokrát je bolest větší, ale holt musí zatnout zuby a vydržet. Hiradoumi do nej ovšem vlétnul jak kdyby ho vystřelili z katapultu. Takakeišó dokáže v podobných situacích soupeře zastavit, ale tady jej zastavili až diváci, mezi které jej Hiradoumi vystrčil. Ošidaši. Čtvrtý san’jaku padl.

Kotozakura je nejdiskutovanější v rámci možnosti povýšení na jokozunu a to přesto, že v minulém turnaji byl poprvé ózeki – to ovšem ještě jako Kotonowaka. Anabázi se změnou jména a hlavně odkud Kotozakura pochází si můžete přečíst v našem článku. Proti němu stát Daieišó, bývalý kandidát na ózekiho, který ovšem spadl po jednom nepovedeném turnaji z postu sekiwake mezi maegaširy. Asi ho hnal vztek na svůj osud, protože Kotozakuru nenechal zapojit se do zápasu. Daeišó je vždy agresivní, preferuje především tsuppari, tedy opakované údery rukama do tváře a krku protivníka a tady mu vyšla taktika na jedničku. Kotozakura, možná i nervózní, že konečně nastupuje s dědečkovým jménem, se nechal prostě vystrčit z dohjó. Ošidaši. Pátý san’jaku padl.

Hóšórjú (psali jsme o něm zde) má teprve 24 let, ale už je v čele žebříčku ózeki. Technicky skvělý Mongol patří mezi největší naděje sumó. Velkou naději je i jeho soupeř, jedenadvacetiletý maegašira Atamifudži, který se trochu zasekl na prahu sanֹ’jaku a nemůže se dostat z pozice nejvyšších maegaširů. Do nacu bašo nastoupil v novém, stříbrném mawaši (pásu) a předvedl, že stále získává zkušenosti. Hóšórjúa chytil za pás a i když se ten snažil využít všechny možné triky, přehozy, úniky, mohutný mladík jej nepustil. Nakonec Atamifudži využil jednoho z pokusů o únik a Hóšórjúa vyhodil bokem. Uwatenage = přehození přes ruku. Šestý san’jaku padl.

Vítězný Ónosato a poražený jokozuna Tarunofudži na zemi | zdroj: Foto: Profimedia

V posledním zápase musel jeden ze san’jaku padnout a jeden vyhrát, protože proti sobě stáli jokozuna Terunofudži a mladíček Ónosato, které je poprvé komusubi a rychlost jeho vzestupu podtrhuje i fakt, že teprve teď mu narostly dost dlouhé vlasy na to, aby si uvázal tradiční culík čonmage, byť úplně maličký. Jokozuna zkusil tradičně chytit soupeře za pravou ruku, zamknout mu ji a vyhodit ho, ale Ónosato tohle čekal a zraněními poničeného Terunofudžiho zastavil během rotace a bez ceremonií shodil na zem. Na poměry konzervativního sumó pak vítězství oslavil nadšeným pokyvováním hlavou, což se určitě nebude líbit Asociaci sumó. Sukuinage = přehoz bez pozice na pásu soupeře. Jokozuna padl. Jediný vítězný san’jaku je tak Ónosato.

Jak už jsem psal, takováto katastrofa pro san’jaku se stala naposledy před dvaceti lety. U někoho se na výkonu podepsalo zranění, jinde síla soupeře. Je jasné, že se stále nacházíme v přechodové fázi, kdy se střídají generace, nicméně po minulém turnaji už se zdálo, že máme sanְ’jaku jasně silnější než zbytek divize. Zdá se ovšem, že to úplně neplatí a své budou chtít říct dravci jako Atamifudži, Hiradoumi a za dva turnaje snad i Takerufudži a Hakuóhó, který se probojovává z džurjó zpět na vrchol.

Navíc, někteří současní borci jsou na prahu odchodu do zaslouženého důchodu, protože jejich těla nedrží pohromadě. Je to hlavně případ jokozuny Terunofudžiho, který po prvním dnů oznámil, že z turnaje odstupuje kvůli zranění, které je horší, než doufal. Přidal se k němu i ózeki Takakeišó, kterému je sice jen 28, ale chronické zranění nervu v krku mu možná zkrátí kariéru. Do druhého dne tak vstupujeme bez tří členů san’jaku divize a s obavami, zda kdysi tak dominantní Kirišima také „nepodlehne“ zranění.