Když Američan Michael Chandler loni přestoupil z Bellatoru do UFC, nepadl mnoha fanouškům na první pohled do oka. Dostal totiž okamžitě pozici náhradníka pro titulový zápas, což zavánělo protekcí. Do akce ale nakonec nezasáhl a první dojem trochu napravil, když knockoutoval Dana Hookera. Stále to ale nebylo úplně dost na to, aby byl jeho následný souboj o titul s Oliveirou většinově považován za oprávněný. I přes prohru ale Mike získal na svou stranu nové fanoušky a po následné šílené bitvě s Gaethjem si ho musel zamilovat snad každý.
Do souboje s Tonym Fergusonem nastupoval jako velký favorit, v prvním kole se ale nakonec překvapivě dost zapotil. "Myslím, že tě otestoval víc, než sis myslel, co?" zněla jedna z prvních otázek na tiskové konferenci, kam se po zápase dostavil.
„Na tisíc procent," přiznal Chandler upřímně. „Vždycky se v tomhle vracím k tomu, proč milujeme MMA. Očekávalo se, že porazím Tonyho? Absolutně. Měl jsem ho podle mnoha lidí totálně přejet? Absolutně. Byl jsem velkým favoritem? Absolutně. Ale v 4uncových rukavicích se může stát cokoliv, zatímco vaše srdce bije jako o závod a jste v narvané hale tady ve Phoenixu."
„Tony je tím, kým jsme si mysleli, že je. Divný, dlouhý, neortodoxní… A já jsem udělal zase stejnou chybu, přiskočil jsem s tvrdou pravačkou, stáhnul se a on mě při tom něčím nachytal. Eliminujeme to."
I když poslední zápasy Chandlera diváky zvedaly ze židlí a on sám se rád označuje za jednoho z nejzábavnějších bojovníků, druhým dechem dodává, že rozpoutávat v kleci šílené války pro něj není priorita.
„Mám doma ženu a dvě děti, chci se stát šampionem, ne jen bavit lidi. Takže jsem si ho chtěl trochu načíst a on mě trefil. Upřímně, snažil jsem se to ustát, když jsem byl naproti Tonymu, o němž jsem věděl, že to pro mě bude takový test, co se týče toho, jak divný je. Navíc je zkušený a těžko se ukončí. Trefil jsem ho několika docela solidními údery na zemi, ale je to tvrdý týpek."
Nakonec ale na začátku druhého kola zafungoval frontkick přímo na bradu, po němž se Tony bezvládně sesunul na zem. „Ani nevím, jestli mě to v tu chvíli napadlo, myslím, že mé tělo prostě jen pohnulo nohou k jeho obličeji," prozradil šťastný Chandler. „Myslím, že občas se zápasy odehrají přesně tak, jak jste chtěli. Někdy se držíte v rámci toho, co normálně používáte a ono to někdy funguje a jindy ne. A někdy prostě vyšlete něco, co byste si nikdy nemysleli, že to můžete trefit a někoho s tím knockoutovat. Není to něco, co trénujeme. Mám nejlepšího trenéra na kickbox na světe - Henryho Hoofta, ale front kicky moc netrénujeme. Hlavní důvod je, že jsem Henrymu řekl, že je dělat nechci, protože si nakopávám prsty. Takže mě teď trochu bolí pravá noha."
Michael Chandler nachytal Fergusona na švestkách parádním frontkickem.
| zdroj:
Profimedia
Poraženému Tonymu popřál rychlou rekonvalescenci a zároveň zmínil paradox bojových sportů. "Tohle je totiž to, co mu chci ideálně udělat, o tomhle tenhle sport je." Ferguson si ale podle něj zaslouží respekt. "Tony je chlap, který pomohl vybudovat lehkou váhu. Nemůžete bez něj mluvit o historii téhle divize. Mé myšlenky a modlitby jsou s ním a přeju mu rychlou rekonvalescenci. Vím, že se vrátí, je to „El Cucuy“, divočák, bude zpátky."
Po vítězství Chandler přímo v kleci vyzval k odvetě vítěze hlavního zápasu. Ten nakonec ovládl Charles Oliveira, pro něhož má Američan jen slova uznání.
„Všichni se styďme za to, že jsme někdy pochybovali o Charlesu Oliveirovi. Gaethje ho nahulil, Oliveira zase nahulil jeho. A když se s Oliveirou dostanete na zem, tak vás subne. Kromě mě, já jsem se z toho zvládl dostat." Podle Chandlera už by se ale o Brazilcovi nemělo mluvit jako o specialistovi na jiu-jitsu. „Přestaňte přehlížet jeho ruce, aby takhle dneska naložil Gaethjemu... a viděli jsme, co udělal mně. Ten chlap to dává dohromady a není šampionem bezdůvodně."
„Ale není na tom něco přijemného, sledovat Charlese, jak rozkvetl do toho, kým je? Líbilo se mi Gaethjeho shrnutí, že kdysi byl nespolehlivý, nedával váhu, což bylo očividně před tímhle… měl nevyrovnanou bilanci, nedalo se na něj spoléhat, že dá dokupy několik dobrých výkonů za sebou. Tehdy to byl kluk, který se stal mužem, šampionem, kterým Charles je."
I proto by s ním rád změřil síly podruhé. „Já jsem s ním prohrál, ale myslím, že spolu máme nedokončenou práci. Dal jsem se na tenhle sport, abych se stal šampionem, nosil kolem pasu 12 liber kůže a zlata a byl bych rád, kdyby na něm bylo napsáno UFC."
Uvidíme tedy, jak se Chandlerovi bude dařit nadále, od titulu se ale každopádně stále drží na dosah a za jistých okolností by o něj mohl zabojovat velice brzy. On sám by však nepohrdnul ani dostaveníčkem s Conorem McGregorem, klidně ve vyšší váze.
Vstoupit do diskuze (0)