Slavný irský trenér ještě slavnějšího irského bojovníka. To je John Kavanagh, který dovedl Conora McGregora až na samý vrchol MMA. Na rozdíl od McGregora, je Kavanagh spíše tichý a rozvážný a nepotrpí si na to být ve středu pozornosti.

Za celou svoji trenérskou kariéru nasbíral spoustu vědomostí a jako trenérovi a zakladateli MMA gymu, už mu prošla rukama spousta bojovníků. V nedávném podcastu „The Hop Ball“, se John Kavanagh rozpovídal o jednotlivých typech bojovníků a kteří z nich mají mentální kapacity na to, aby něco v MMA dokázali.

Nerozlučná dvojka - kouč Kavanagh a Conor McGregor | zdroj: Profimedia

Podle něj tzv. „cílově orientovaní bojovníci,“ kteří trénují pouze na konkrétní zápasy, to nikdy v MMA nedotáhnou daleko:

„Určitě mám bojovníky, kteří přijdou a mají takovou mentalitu, že si řeknou: ‚Ok, teď si občas zajdu do gymu, a až budu mít potvrzené, že za 8 týdnů zápasím, tak ok, potom je čas začít pořádně trénovat‘“.

Tento typ bojovníků se pak snaží svůj nedostatek tréninku dohnat intenzitou, ale podle Kavanagha to nejde:

„Zvýší v tréninku otáčky, každý trénink je pořádně intenzivní a tihle chlapi, říkám jim „cílově orientovaní bojovníci“, se nikdy nikam nedostanou.“

Mnohem lepší výsledky mají podle Kavanagha bojovníci, kteří trénují neustále a jsou ve skvělé formě i když zrovna nemají žádný naplánovaný zápas:

„Naopak „systematicky orientovaný bojovník“ má program na celých 12 měsíců. Ano, budou tam tři nebo čtyři vrcholy za rok - podle toho, kde se právě ve své kariéře nacházejí, tak můžeme znát data zápasů dopředu.“

„A oni tohle budou dělat po dobu deseti let. Jsou to bojovníci, se kterýma si můžeš sednout a říct ‚ok, tohle bude tvůj systém pro tuhle dekádu.‘ V podstatě je tady 10 – 15 leté okno, během kterého to můžou v tomhle oboru někam dotáhnout a tohle musí být jejich přístup.“

Tento systém dává smysl, ale není moc bojovníků, kteří by tuto strategii aplikovali. Jen málokterý bojovník je schopný a ochotný vzít zápas na poslední chvíli, aniž by předtím měl tréninkový kemp, detailně zaměřený na konkrétního soupeře. Nedávno takovou věc udělal například Jorge Masvidal, který vzal zápas s Kamaru Usmanem jen týden před jeho konáním. Zápas sice prohrál, ale předvedl dobrý výkon a získal si uznání mnoha fanoušků i bojovníků.

Eddie Alvarez si proti McGregorovi doslova ani neškrtl. | zdroj: Profimedia

Zajímavý je pohled Johna Kavanagha na zápasovou strategii, ve které má přesně definované, co daný zápasník bude v jednotlivých situacích dělat:

„A potom to rozložíme na mikrolevel, díváme se na individuální zápasy. Nebude to tak, že bychom chtěli ukončit toho soupeře v prvním kole. Ne, bude to tak, že uděláš tyhle tři věci na kickboxerskou vzdálenost, v klinči a na zemi. Promysleli jsme tvoje kvality a kvality tvého soupeře a pokaždé, když jsme v jedné z těchto tří vzdálenostech, tak se budeme řídit touto strategií, tímto systémem a ty budeš dělat přesně tohle. A zápas může trvat minutu, 15 minut, nebo když to bude šampionský zápas, tak to může být 25 minut. Ale musíš se řídit tímto systémem a nejít naplno jako šílenec prvních 10 minut a pak to neudýchat.“

Jako i v jiných oborech doporučuje Kavanagh zaměřit se na proces a ne na cíle, které, pokud se bude bojovník soustředit na samotný proces, přijdou samy:

„Snažíš se nejlépe jak můžeš po celou dobu, sezónu, kariéru a potom se individuální cíle, individuální výsledky, o sebe postarají samy.“