Možná si pamatujete na scénu z filmu Forrest Gump, v níž hlavní hrdina běhá dálkové trasy, ale pak se jednoho dne z ničeho nic zastaví a prohlásí: "Lidi, mám toho dost, jdu domů." Podobně se teď asi cítil mexický bojovník Brandon Moreno, který se už léta drží na špici muší váhy UFC a několikrát jí dokonce kraloval.
Jenže loni v létě musel po těsné bodové prohře předat pás Alexanderu Pantojovi, a když se letos na konci února vrátil, prohrál rovněž 2:1 na body s Brandonem Royvalem. To dokáže vzít vítr z plachet i tak zkušenému borci jako je Moreno.
"Cítím, že jsem v životě došel do bodu, kdy sice makám, jsem zapálený, ale výsledky tam prostě nejsou a to je dost frustrující," přiznal exšampion ve videu, které umístil na sociální sítě. "Ještě měsíc po posledním zápase jsem to úplně nestrávil. Jsem vděčný za ten krásný okamžik, protože nastupovat do CDMX arény v Mexiku bylo super. Bylo to něco speciálního."
"Na druhou stranu mě to trochu štve, protože jsem se tak moc snažil vyhrát. Příprava byla hodně dobrá, vyhnul jsem se zraněním a byl jsem schopný dobře trénovat. Dal jsem do toho celé své srdce a stejně jsem výhru nedostal. Teď mám dvě porážky v řadě, ale obě jsou divné, můžete totiž argumentovat, že jsem zvítězil. Prohra je ale nakonec stejně prohra, přestože jeden soupeř musel být převezen do nemocnice a druhého z haly odvezli v kolečkovém křesle. Já na výhru nedosáhl, takže je na čem pracovat."
"Když dám stranou všechny technické aspekty, tak si myslím, že jsem prostě unavený. Unavený z médií, stále stejných otázek, atmosféry, neustálého tlaku. Ani si nemyslím, že by to byl jeden jediný moment, je to všechno, co se za posledních několik let nahromadilo na mých ramenech. Došel jsem do bodu, kdy jsem vystresovaný a chci si trochu odpočinout. Neříkám, že na sto procent s MMA končím, ale chci si dát pauzu, být se svou rodinou, se svými dcerami a prostě dělat nové věci.
Je spousta věcí, které jsem nezkusil, protože jsem se plně soustředil na trénink. Teď si chci trochu odpočinout, není to v žádném případě sbohem. Počkejte na mě, buďte trpěliví, až se mé tělo a mysl uzdraví, vrátím se," slibuje Moreno fanouškům. "Když se tohle stalo naposledy, vrátil jsem se a stal se šampionem. Chci věřit, že to zvládnu i tentokrát. Pořád si myslím, že jsem neuvěřitelný bojovník a mám všechny schopnosti na to znovu získat pás. Jen jsem prostě dosáhl nějakého limitu ve své hlavě a jsem unavený. Ale kromě toho je všechno skvělé, jsem šťastný."
Ani bojovníci zkrátka nejsou imunní vůči syndromu vyhoření. Není tedy občas na škodu, když zvolní, pokud tedy nemusí nutně zápasit kvůli penězům, a počkají, až budou motivovaní tréninku opět věnovat sto procent. Doufejme, že Morenovi pauza prospěje, je mu totiž teprve 30 let, takže má ještě pár let na to, aby snažil znovu získat pás šampiona.
Vstoupit do diskuze (0)