Konec kariéry visel ve vzduchu už dlouho, José Aldo ale věřil, že za ní udělá pořádný vykřičník tím, že ještě jednou získá šampionský pás UFC. Poslední porážka však pohřbila poslední naděje. Ne, že by Merab Dvalishvili Brazilce nějak přejel, to spíš oheň v Aldově srdci už nehořel dostatečně silně a z obávaného zabijáka zůstal jen stín.
"Myslím, že jsem skončil," řekl prý zklamaný Aldo po fightu svému přemožiteli. UFC se ale chystá do jeho domoviny, takže fanoušci doufali, že se legenda rozloučí až tam. Napovídal tomu i fakt, že Josému zbýval ve smlouvě poslední zápas, což potvrdil i jeho trenér André Pederneiras, který svého svěřence prý už od UFC 200, kdy po vítězství nad Frankiem Edgarem znovu usedl na trůn pérové divize, přesvědčoval, aby MMA rukavice pověsil na hřebík.
Pederneiras si ale zároveň moc dobře uvědomoval, že mnoho bojovníků ve sportovním důchodu nevydrží věčně a po pár letech se chtějí k zápasení vrátit. Podle něj by tedy pro Alda bývalo bylo lepší, aby absolvoval i poslední zápas z aktuální smlouvy a další už nepodepsal. V takovém případě by se totiž v budoucnu nemusel vracet do UFC.
To ale nakonec nebude nutné, Aldovu manažerskému týmu se totiž povedlo vyjednat vyvázání ze smlouvy, měl by tedy být naprosto volný a je tedy možné, že odchod z UFC neznamená konec kariéry v bojových sportech. Nabídky z jiných organizací a bojových disciplín totiž určitě přijdou.
Jako nejpravděpodobnější se jeví klasický box, o němž Aldo v minulosti mluvil. V poslední době navíc začal trénovat po boku boxerů a v zápasech to bylo znát. S youtuberem Jakem Paulem ho v ringu kvůli velkému váhovému rozdílu určitě neuvidíme, v 36 letech by se ale ještě stále mohl poměřit s kvalitními soupeři a dosáhnout velkých úspěchů.
Dá se počítat i s tím, že s nabídkou přijde organizace Bare Knuckle FC, která pořádá zápasy v boxu bez rukavic a na velmi lukrativní odměny už zlákala několik známých jmen.
Pokud Aldo UFC neslíbil, že již nebude zápasit v MMA, může být ve hře i organizace PFL, která rovněž umí nabídnout velmi zajímavé odměny a lákavá je také hlavní cena pro vítěze sezóny, která činí pohádkový milion dolarů.
Jose Aldo vs. Rob Font
| zdroj:
Profimedia
I kdyby se však Aldo rozhodl se zápasením nadobro skončit, jeho statut už mu nikdo nevezme. Přídomek legendární je sice v bojových sportech dost nadužívaný, José si ho ale rozhodně zaslouží. Původně se sice chtěl prosadit jako fotbalista, nakonec ale kvůli sebeobraně začal s capoeirou a postupně se propracoval až k MMA. První profesionální zápas absolvoval v 17 letech a soupeře knockoutoval už po 16 vteřinách.
Dál to probíhalo v podobném duchu, Aldo prohrál pouze svůj 7. zápas a následně přišlo vítězné tažení, během něhož nejprve vystoupal na vrchol organizace WEC. Památná je například jeho pětikolová demolice Uriaha Fabera, kterému totálně rozkopal přední nohu.
Poté, co byla WEC odkoupena UFC, pokračoval v kralování i tam. Nad soupeři navíc dominoval takovým způsobem, že byl považován za skoro neporazitelného. Pád přišel až v ostře sledovaném souboji s Conorem McGregorem. Tenhle zápas měl takové promo, že šla popularita MMA raketově nahoru. Spousta novějších fanoušků si tak možná Alda bohužel pamatuje především jako toho, který padl po pouhých 13 vteřinách.
Vytouženou odvetu s McGregorem nikdy nedostal, jelikož Ir "utekl" do vyšší váhy. Aldo se ale dokázal vrátit a po výhře nad Frankiem Edgarem byl namísto Conora opět korunován šampionem. Pás u něj ale nevydržel dlouho, hned vzápětí ho sesadil fenomenální Max Holloway.
Aldo pak zůstal uvězněn v meziprostoru. Na absolutní špičku nestačil, ostatní ale s přehledem porážel. I proto stále věřil, že se k titulu nakonec probojuje. Pokud by před pár týdny porazil Melishviliho, pravděpodobně by za zásluhy dostal další šanci, úřadující šampion Aljamain Sterling by určitě nebyl proti. Nakonec se to ale nestane, kapitola s názvem UFC se v Aldově životě definitivně uzavřela symbolicky v den, kdy se mu narodil syn José Aldo III.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Vstoupit do diskuze (0)