Zápas Khabiba Nurmagomedova s Conorem McGregorem nemá v dějinách MMA obdoby. I když Ir později v kleci tvrdil, že šlo jen o byznys, bylo to osobní. A fanoušky to zajímalo, meta 2,4 milionu prodaných pay-per-view přenosů zůstane asi ještě dlouho nepřekonaná.
Jak zápas a vše okolo prožíval sám Nurmagomedov? Když McGregor zaútočil na autobus, byl prý trochu naštvaný, ale zároveň moc dobře věděl, jak to v MMA funguje a uvědomoval si, že se tím nesmí nechat psychicky rozhodit. „Kontroloval jsem se a říkal jsem si, že až nadejde čas, tak to ukážeme. Opravdu jsem věřil, že spolu jednou budeme bojovat a stalo se.“
„Když mi poslali smlouvu, tak jsem se modlil k Bohu – prosím, zavři nás do klece, jen mě a jeho. Protože jsem po tom tehdy opravdu toužil a nikdy nevíte, co se může stát. Někdo se může zranit,“ zavzpomínal.
Když se pak s McGregorem skutečně ocitl v oktagonu, byl prý šťastný. „Pamatuju si, jak se klec zavřela a já se podíval na Danu Whitea (šéfa UFC) a řekl jsem mu: Dneska ho chránit nemůžeš. On mi nerozuměl, tak jsem mu řekl, že je to jedno, že si promluvíme po zápase,“ pousmál se při vzpomínce. „V kleci nemluvil Conor, mluvil jsem já. Říkal, že je to jen byznys, ale pro mě ne. Pro mě to bylo hodně osobní.“
Ira nakonec porazil ve čtvrtém kole na škrcení rear-naked choke, to ale jeho krvežíznivost nemohlo ukojit, a tak přeskočil klec a chtěl se prát dál. „Opravdu jsem chtěl někomu vyhryznout srdce. Cítil jsi to někdy?“ zeptal se Nurmagomedov v téhle části komentátora, který ale pochopitelně nic podobného v životě nezažil. „Já jsem orel (Khabibova přezdívka, pozn. red.), a když je orel hladový, tak to není dobré, musí lovit. Ale když organizace promuje zápas jako tenhle, tak musí něco takového čekat. A když znají mě a můj tým, vědí, že si nehrajeme. My zápasíme, nehrajeme, MMA nemůžeš hrát. Můžeš hrát fotbal, nebo americký fotbal, hokej, ale ne MMA. Musíš bojovat, je to bojový sport.“
Teď už ale orel hladový není a žádnou nenávist vůči svému dávnému rivalovi necítí. „Co se stalo ve Vegas, zůstane ve Vegas. Já už nad tím nepřemýšlím,“ zakončil vzpomínání.
Vstoupit do diskuze (0)