Polská bojovnice Karolina Kowalkiewicz patří rozhodně k výraznějším zástupkyním ženského MMA v UFC především svým specifickým stylem. Kowalkiewicz začala v domovském Polsku trénovat v šestnácti letech krav magu a později muay thai. Dva roky bojovala amatérsky a pak se vrhla na profi dráhu. S MMA začala v roce 2012 v slavné KSW, kde se prezentovala především jako slušná zemařka. To jí dostalo až za oceán a rovnou do UFC. Hned třetí zápas už měla číslovaný a těsně na body dokázala porazit Rose Namajunas.
Ve slámové váze představovala nový typ bojovnice, která exceluje v postoji a technice. Během boje o titul s krajankou Joannou Jedrzejcyk jako první dokázala dostat zdánlivě neporazitelnou šampionku do úzkých. Nakonec ale stejně prohrála na body a tím začal pád sympatické Karoliny.
Kdykoliv nastoupila proti bojovnici vyššího kalibru, prohrála a sbírala výhry jen nad slabšími oponentkami. Teď navíc má na kontě tři prohry v řadě a Kowalkiewicz začíná čím dál tím víc chápat, že něco není v pořádku. Po poslední prohře proti nastupující hvězdě Alexe Grasso na UFC 238 si začala rovnat myšlenky a na svůj Instagram napsala vzkaz, který vše potvrzuje.
"Gratuluju ti Alex, odvedla si skvělou práci. Díky vám všem za slova útěchy a za podporu. Nemusíte se o mě bát. Mohlo to být lepší, ale jsem v pohodě. Modřiny z mojí tváře brzo zmizí. Do posledního fightu jsem dala celé svoje srdce, ale něco tomu prostě chybí. Nejsem ta samá bojovnice na kterou jsem byla zvyklá. To že moje nejlepší roky už utekly je bohužel smutná pravda. Ale nebojte se, ještě se vrátím a dám vám pár dobrých zápasů. Možná ne úplně nejlepších, ale dám do toho hodně emocí, jen mi dejte trochu času. Ještě jednou vám děkuji!"
Na jednu stranu se dá říct, že vidíme ve slámové divizi výměnu generačních typů, podobně jako před časem v bantamové. Tam skončila éra rváček s jednou silnou stránkou, kam spadá Ronda Rousey, Miesha Tate či Cat Zingano a nahradily je ryzí atletky a nebo brilantní postojařky. Ve slámové divizi byl tento proces kratší, protože krátce po jejím vzniku evropské kickboxerky začaly ukazovat, že nestačí jen zápas a průměrný postoj.
Ale to už nestačí ani teď. Kowalkiewicz nestačí ani na dynamické, výbušné typy jako Jessica Andrade, ani na vysoce technické postojařky jako právě Alexa Grasso. Ale je v tom i víc. Kdo viděl její zápas s Michelle Watrerson, nemohl přehlédnout, že Karolině chybí její zabijácký instinkt, že má neexistující pohyb hlavy a dost se nezapojuje do smysluplného tlaku. Je to velká škoda, protože Karolina patří k nejsympatičtějším bojovnicím v UFC a vždy působila skromně a mile. Nicméně se zdá, že je odsouzená k roli takzvaného "gatekeepera" - bojovníka, který nemá na špičku, ale zároveň je tak dobrý, že slouží jako zkouška pro nové uchazeče a vyšší patra žebříčku.
Vstoupit do diskuze (0)