Galerie

Šampion dvou váhových kategorií, charismatický komentátor, nadšený trenér a milující otec. To vše platí pro Daniela Cormiera, žijící MMA legendu, která se chystá na třetí duel se Stipem Miocicem. Pojďme se podívat na jeho životní cestu.

Dětství, životní rány a první sportovní úspěchy

Cormier si prožil těžké dětství. Rodiče se brzy rozvedli, od tří let se o něj staral nevlastní otec Percy. O vlastního tátu přišel, když mu bylo sedm. Tehdy byl v hádce s otcem druhé manželky zastřelen během večeře na Den díkůvzdání. Cormier přiznal, že to pro něj bylo hodně těžké, přestože si ještě pořádně neuvědomoval, co se vlastně stalo.

Nevlastního otce vnímal jako velký vzor. Od něj se naučil, co znamená být správným chlapem, což se nyní sám snaží předat vlastnímu synovi. Jelikož pocházeli z chudších poměrů, držel si otec dvě zaměstnání. Od rána pracoval ve službách městečka Lafayette, čistil například záchody nebo se staral o baseballové hřiště. Večer pak docházel do místní pizzerie, kde za pár dolarů umýval nádobí. Daniel musel velmi brzy přiložit ruku k dílu a trochu pomoct s rodinným rozpočtem. S tátou chodil do zdejší cementárny, kde sekali trávu. V raném věku tedy pochopil, co je tvrdá práce a že nic není zadarmo. To se mu později náramně hodilo.

zdroj: Profimedia

Cormier je znám jako šikovný wrestler. Právě tento sport byl první zastávkou na dlouhé cestě. Inspiraci načerpal sledováním World Wrestling Entertainment. S kamarády pak na dvorku za barákem na starých matracích zkoušeli napodobit vše, co viděli v televizi. Jednoho dne šel kolem trenér wrestlingu z místní střední školy, který si všiml jejich chuti zápasit. „Nechcete zkusit wrestling?” nabídl klukům. Ti samozřejmě s nadšením přijali. Následně se ale hodně divili, když se sportovní aktivita ani vzdáleně nepodobala tomu, co do té doby vídali v televizi. Rodiče mu však nedovolili, aby z kroužku odešel, Daniel tedy pokračoval, čímž si nastartoval parádní kariéru. Už ze zápasů na střední škole bylo jasné, že jde o výjimečného sportovce. Když odcházel, měl za sebou 110 zápasů, prohrál pouze v devíti případech. Díky působivé bilanci získal stipendium na univerzitě ve Stillwateru. Zde nasbíral 53 výher a 10 porážek.

Ztráta otce nebyla jediným neštěstím v životě slavného zápasníka. V roce 2003 zemřela při dopravní nehodě jeho tříletá dcera Kaedyn. DC přiznal, že šlo o nejhorší chvíle, jaké zažil. Naštěstí měl kolem sebe přátele, s jejichž pomocí těžkou ztrátu překonal. Smutek přetavil v energii, s níž si došel pro další životní úspěchy.

Tou dobou už byl horkým kandidátem pro účast na olympijských hrách. Zápasil ve volném stylu. V roce 2004 se podíval do Athén, kde skončil na čtvrtém místě, o čtyři roky později pak navštívil Peking. Zde už ale do zápasu nenastoupil, protože kvůli náročnému shazování prodělal selhání ledvin. Několik dní poté musel strávit v nemocnici. Cormier v jednom z rozhovorů přiznal, že si za nepříjemné zdravotní komplikace může sám. Tehdy ještě nebral ohledy na diety, váhu si příliš nehlídal. Zpětně vnímá klopýtnutí na olympiádě jako velkou životní lekci.

MMA kariéra

Po olympiádě se DC rozhodoval, kam bude směřovat dál a jestli se vůbec bude i nadále věnovat bojovým sportům. Toho času pracoval pro lokální televizní stanici ve Stillwateru. Mnoho času také věnoval hře NBA 2K, v níž se dostal mezi 100 nejlepších hráčů na světě. Bylo mu ale jasné, že se hraním videoher asi neuživí. Jednoho dne přijal pozvání na MMA trénink v American Kickboxing Academy. Stačilo pár dalších návštěv a Cormier věděl, že našel, co hledal. V gymu zapracoval na kickboxu a grapplingu, pomalu formoval vlastní bojový styl. Dnes je vnímán jako jeden z nejlepších wrestlerů, prosadí se ale také jako nebezpečný striker. Znám je také pro techniky dirty boxingu.

zdroj: Profimedia

Netrvalo dlouho a byl připraven na první profesionální zápas. Brzy přišly i první úspěchy. Opasek šampiona získal v organizacích Xtreme MMA a King of Cage. Od roku 2009 působil ve Strikeforce a v roce 2011 o sobě dal hodně hlasitě vědět, když jako náhradník vyhrál celý turnaj těžkých vah a s přehledem porazil taková jména jako Antonio Silva nebo Josh Barnett. Strikeforce se v roce 2013 spojila s UFC, kde se Cormierova kariéra pokračovala strmě vzhůru.

Protože jeho kamarád a týmový kolega Cain Velasquez byl v té době šampion těžké váhy v UFC, Daniel Cormier mu nechtěl lézt do zelí a i přes drastické hubnutí přešel do polotěžké váhy. Brzy bylo jasné, že i v polotěžké váze má Cormier ty největší ambice, a také schopnosti, aby je naplnil.

Cestou za titulem se v roce 2015 potkal s Jonem Jonesem, na něhož bohužel podle rozhodčích nestačil. Jones byl nicméně následně pozitivně testován na zakázané látky, trůn polotěžké váhy byl tedy znovu uvolněn. DC se tedy o šampionslý pás utkal s Anthonym Johnsonem, kterého porazil. Následně titul obhájil s Alexandrem Gustafssonem, podruhé pak znovu s Johnsonem. Třetí úspěšnou obhajobu zajistil s Volkanem Oezdemirem. Tomuto souboji ještě předcházel další duel s Jonem Jonesem, který DC znovu prohrál, Jones ale ani podruhé neprošel dopingovou kontrolou. Ani jeden se nemají vůbec rádi a pořádně to mezi nimi jiskřilo i mimo oktagon. Na jedné z tiskových konferencí se Cormierovi nelíbilo, že mu Jones narušil osobní prostor a do soupeře silně strčil, což vyústilo v hromadnou rvačku.

Daniel Cormier - Jon Jones | zdroj: Getty Images

Když Cormier následně přemýšlel, kam by se mohl posunout, byla jednou z možností těžká divize. Zde úřadoval Stipe Miocic. Borci se poprvé utkali dva roky nazpět. DC všem vytřel zrak, když soupeře knockoutoval v závěru prvního kola. Stal se historicky druhým bojovníkem, který držel opasek šampiona ve dvou váhových kategoriích. Miocic samozřejmě okamžitě začal vyhlížet odvetu, DC měl ale na mušce jiná jména. Do oktagonu se snažil nalákat Brocka Lesnara, k zápasu ale nikdy nedošlo. Přišla první úspěšná obhajoba s Derrickem Leewisem, díky níž se stal prvním dvojnásobným šampionem, jemuž se podařil obhájit tituly ve dvou divizích. Až poté dostal druhou šanci Miocic. A ten ji náležitě využil. Šampiona poslal k zemi ve čtvrtém kole.

Na sklonku kariéry

Daniel Cormier si moc dobře uvědomuje, kam se díky wrestlingu dostal. Není tedy divu, že se snaží podobným způsobem podpořit další mladé sportovce jako zkušený trenér. Sport vidí jako možnost nasměrovat život tím správným směrem.

Sám DC nicméně v poslední době směřuje vlastní pozornost trochu jinam. Často usedá k zápasům v pozici komentátora, která mu skvěle sedí, protože jako vrcholový sportovec dokáže dobře zúročit vlastní zkušenosti a významně tak obohatit zážitek ze sledování. Má jistou schopnost předvídat, co se v oktagonu bude dít, což také dokáže divákům skvěle interpretovat. Zároveň mnoho bojovníků osobně zná, díky čemuž může nabídnout zajímavé informace. V neposlední řadě jde také o skvělého baviče.

Právě v této roli bychom Cormiera mohli vídávat v budoucnu, pokud se skutečně rozhodne pověsit rukavice na hřebík. Ve svých jednačtyřiceti letech cítí, že se chce věnovat především své rodině. Třetí zápas s Miocicem by tak mohl být krásnou tečkou v úspěšné kariéře.