Jake Matthews vs. Rostem Akman
Hlavní zápas preliminaries části a paradoxně i jako jediný nepříliš zábavný. První kolo bylo velmi opatrné. Ani jeden bojovník se nechtěl pustit do ofenzivy, především u Akmana bylo znát, že se poučil z minulého zápasu a nechtěl se rychle vyčerpat. Občasné přestřelky ale vyhrával Matthews především díky tomu, že Akman se prostě netrefoval a jeho rány létaly kolem soupeřovy hlavy. Druhé kolo se neslo v podobném duchu, jak pravil komentující Cormier, spíš jako sparring. Opatrnost a občasné výstřely. Lépe se trefoval Matthews, především v kombinacích, ale bylo podivné, že nepoužil svou nejsilnější zbraň, boj na zemi.
Třetí bylo ve stejném stylu jako dvě předešlá. Až dvě minuty před koncem se Matthews pokusil o takedown, ale neúspěšně. Zápas se tedy dokodrcal do konce, Matthews na body jasně vyhrál, ale v celkovém rámci spíše své značce trochu ublížil. Jistě, pořád je to výhra, ale zápas jinak nabuzené australské publikum spíše uspal.
Vítěz – Jake Matthews (na body)
Oba borci na nic nečekali a rovnou se pustili do přestřelky. Během dvou minut toho nasázeli (a obdrželi) víc, než na jiných turnajích stihnout bojovníci v celém zápasu. Jenže tohle je Austrálie a tady zjevně všichni hodili nějakou velkou obezřetnost z okna. Akce se neodvratně zpomalila po oněch dvou minutách, kdy boj přešel na zem, asi i proto, že oba bojovníci spálili velkou část své energie. To jim vydrželo minutu. Pak Pitolo zkusil standing gilotinu a Potter s ním třísknul o zem. Oba vstali a zase začala přestřelka. Nicméně Potter už se snažil bojovat hlavně v klinči, protože Havajan jej na distanc příliš rozebíral. Navzdory množství ran jsme se ale dočkali druhého kola.
Druhé kolo bylo klidnější, přičemž v postoji jasně dominoval Pitolo. K jeho konci ovšem Potter natrefoval několik ran a byl otazník, komu by mělo kolo patřit. Potter totiž navzdory tomu, že vypadal, že nemůže, někde vzal síly a začal útočit. Během pauzy pobavil Potterův kouč hláškou „Nejsi unavený! Odmítám akceptovat, že bys byl unavený! Řekni ‚Ano, pane!‘“
Řekl a velmi rychle v třetím kole dostal Pitola na zem. Rychle ale ztratil dominantní pozici a oba si opět začali vytloukat zuby v postoji. Oba ale už byli velmi unavení (a nebylo divu) a boj se ocitl opět na zemi, kde se Potter dostal nahoru a nezdálo se, že Pitolo bude mít sílu ho setřást. Potter sázel slabé, ale neustávající rány a Pitolo se marně snažil něco udělat. Tak zápas i skončil.
Vítěz: Callan Potter (na body)
Jamie Mullarkey vs. Brad Riddell
První tři minuty se odehrávaly podle očekávaného vzorce. Ridell byl výrazně lepší v postoji, kde se prosazoval díky svému skvělému kickboxu. Mullarkey se snažil v postoji něco dělat, ale hlavně čekal na možnost jít po takedownu. Svou šanci ve třetí minutě ale propásl a tak alespoň chvíli grindoval Ridella na kleci. Nicméně Ridell toho prostě natrefoval víc. V druhém ale už Mullarkey Ridella dostal dvakrát na zem. Ani z jednoho pokusu ale nic nevytěžil a Ridell se dostal na nohy.
Třetí takedown a tentokrát Ridell díky skvělému scramblingu přešel sám do side controlu, z kterého jeho soupeř ale po čase vstal. Po dalším pokusu o takedown už začal Mullarkey působit unaveně a Ridell jej počastoval ostrým kopem i hákem. Další pokus o strh Mullarkeymu zoufale nevyšel a skončil s protivníkem ve svých zádech a dokonce se škrcením, které odvrátil.
V třetím kole pak oba zešíleli. Ridell chvíli vedl ve výměnách, pak se přestal bránit a oba si vyměnili několik brutálních háků a motali se z úderů, až Mullarkey přešel do pokusu o RNC. Nevyšel, oba šly zpátky na nohy a oba začali sázet bomby, ale víc trefoval Ridell. Mullarkeyho obličej už připomínal sekanou a byl stále pomalejší, zatímco kickboxer Ridell pořád zasazoval rány. V poslední minutě Mullarkey schytal rány, které by uspaly vola, ale stále držel. Navzdory všemu přešel boj až do finálního hvizdu, ale rozhodně šlo o nesmírně zábavnou brutální bitvu.
Vítěz – Riddell (na body)
Megan Anderson vs. Zarah Fairn dos Santos
Anderson měla svou soupeřku podle sázkových kurzů rozdrtit a už v první minutě se dostala do full mountu. Nebyla v něm nijak výjimečně aktivní, ale celou dobu Fairn kontrolovala, aby jí neunikla a sem tam přidala ránu či loket. Na chvilku se zdálo, že se karta obrátila, ale to jen Anderson během změny pozice nahodila nohama triangl choke. Fairn pochopila, že je ve velkém nebezpečí až příliš pozdě a za chvilku u odklepala. Rychlý zápas, očekávatelný konec. Ale zatím tři zápasy, tři finiše, australská karta je divoká.
Vstoupit do diskuze (0)