Před 15 lety, téměř přesně na den, se v Las Vegas odehrál zápas, díky kterému je dnes UFC pravděpodobně tam, kde je.  Poprvé v historii MMA se zápasy organizace UFC  přenášely živě v televizi. Každý, kdo měl „kabelovku“ si mohl na Spike TV pustit finálové rozuzlení reality show The Ultimate fighter (TUF).

The Ultimate Fighter byl projekt UFC, který měl k obrazovkám přilákat nové fanoušky, přivést nové sponzory a hlavně, obecně zvýšit povědomí  o MMA a ideálně ho dostat mezi mainstream. Až s odstupem času Dana White a bratři Fertittové, tehdejší vlastníci UFC, přiznali, že právě tato reality show byla jejich poslední šancí na záchranu UFC, které do té doby značně prodělávalo a pokud by to nevyšlo, byli rozhodnuti tento projekt „zabalit“.

První série se začala vysílat v lednu 2005, také na televizi Spike TV.  V show se objevilo šestnáct zápasníků ze dvou váhových kategorií – střední a polotěžké. V prvních dnech nebyly ale žádné týmy, jenom jedna velká skupina, která společně trénovala, bydlela a trávila volný čas. Pak si koučové, kterými byli Chuck Liddell a Randy Couture, vybrali každý do svého týmu čtyři polotěžké a čtyři střední váhy.

Každý týden se konala nějaká soutěž, která určila, který z koučů si bude vybírat, kdo s kým bude zápasit. Mezitím účastníci samozřejmě nezaháleli. Každý den měli několika hodinové tréninky (muay thai, grapplig a box) a samozřejmě také řízené sparringy. Museli si dávat pozor i na zranění, jelikož to, že by nemohli nastoupit do zápasu pro ně automaticky znamenalo vyřazení ze soutěže. Jako hlavní cena pro ty, kdo by vyšli výtěžně z finálového zápasu, byl šesticiferný kontrakt na zápasy v UFC, což bylo něco, co chtělo všech šestnáct zápasníků, kteří se do show přihlásili.

Do finále se ale dostali jen dvě dvojice – za střední váhu to byl Diego Sanchez a Kenny Florian. Sanchez v zápase naprosto dominoval a ukončil svého soupeře v prvním kole a stal se tak historicky prvním vítězem reality show The Ultimate Fighter.

Z polotěžké váhy se do finále probojovali Stephan Bonnar a Forrest Griffin. A právě jejich zápas je označován za zlomový pro UFC a pro MMA obecně.

Stephan „The American Psycho“ Bonnar se bojovým sportům věnoval již od malička. V deseti letech začal se zápasem, ve dvanácti s taekwondem, ve 22 k tomu přidal brazilské jiu – jitsu a ve 24 ještě box a Muay Thai. Do show TUF nastupoval jako 28letý, s profesionálním skóre 9:1.

Forrest Griffin neměl tak silné zápasnické zázemí jako Bonnar. Má bakalářský titul z umění  a politických věd. Už když chodil na vysokou školu byl součástí kanceláře šerifa jako policejní důstojník. Této profese se následně vzdal, aby se mohl věnovat kariéře profesionální MMA zápasníka. Do zápasu s Bonnarem nastupoval s profesionálním skóre 9:2.

Zápas byl vypsán na tři kola po pěti minutách, oba borci byli připravení utkat se spolu o smlouvu v UFC. Už první kolo ukázalo, že bude těžké rozhodnout, kdo ze zápasu vyjde jako vítěz. Všechny tři kola se odehrály téměř výhradně v postoji a Bonnar s Griffinem si vyměňovali tvrdé údery do obličeje a ještě tvrdší údery koleny. Ve všech kolech nebylo téměř hluchého místa, neviděli jste tam žádné oťukávačky. Oba do toho šli naplno se vším, co měli. Byla to válka. Ani jeden z nich nechtěl tomu druhému ustoupit a dát mu vítězství zadarmo.  Komentátor Joe Rogan se během zápasu nechal slyšet, že nechce, aby skončil, protože je prostě skvělé se na to dívat. Byl to technicky hezký zápas? To rozhodně nebyl. Ale s Roganem musím souhlasit, bylo skvělé takový zápas vidět. Člověku bylo až líto, že jeden z nich bohužel prohraje a odejde domů s prázdnou. Tím se měl stát Stephan Bonnar, když rozhodčí jednomyslně viděli Griffina jako vítěze. Dana White a bratři Fertittové to ale naštěstí viděl jinak. Ihned po zápase, ještě při vyhlašování výsledků se domluvili, že pro ně není poraženého a stejnou smlouvu, jakou si vydobyl (i když v tomto případě spíše vydobil) Griffin, dostal i Bonnar.

Zápas měl neuvěřitelný ohlas. Lidé, kteří doposud nebyli fanoušky MMA a třeba ani nevěděli o co jde, nemohli od obrazovky odtrhnout oči. Sledovanost se během finálového zápasu s Griffinem a Bonnarem vyšplhala na tu dobu do naprosto neuvěřitelných výšin a předčila všechna očekávání. Dá se říct, že Forrest Griffin a Stephan Bonnar svou neskutečnou zarputilostí přitáhli miliony amerických fanoušků k MMA a na poslední chvíli zachránili dnes nejprestižnější a velice výdělečnou organizaci, jakou je UFC.

Tento neuvěřitelný zápas byl dvakrát vyhlášen zápasem roku – jednou v roce 2005 a podruhé v roce 2009. A sám prezident UFC Dana White přiznává, že netuší, kde by byl on a kde by dnes bylo celé UFC bez tohoto zápasu.

Podívejte se sami, jak se před 15 lety přepisovala historie: