Už to, že UFC zavítala do Montevidea, lze považovat za historický okamžik. V Uruguayi to totiž bylo poprvé. Na daleko zajímavější přepisování dějin však nemuseli diváci čekat dlouho, protože k němu došlo hned v prvním zápase. Proti sobě stanuly Veronica Macedo a Polyana Viana. První jmenovaná chytila soupeřčinu ruku do páky na zemi a duel tím ukončila v čase 1:13 v prvním kole. Nejrychleji v historii ženské muší váhy v UFC.
Do druhého zápasu nastoupil mladý Alex da Silva, který má ale trochu kuriózně na kontě stejný počet profesionálních zápasů v MMA jako věku v občance (tedy 23). Proti němu stál o deset let starší Rodrigo Vargas, kterému ale roky navíc nepomohly, mladík měl výrazně navrch v grapplingu a nakonec zaslouženě zvítězil.
Po dramatickém prvním zápase byl druhý přeci jen o něco méně atraktivní, což si ale namlsané publikum mohlo vynahradit hned v tom dalším. Bantamová bitva, jejímiž aktéry byli Geraldo de Freitas a Chris Gutierrez, sice začala docela opatrně, ale ve třetím kole se zvrhla v nehoráznou řež, kdy do sebe oba bušili jak při hospodské neshodě a krev cákala po kolbišti. Vyhrál nakonec Gutierrez na body.
Milovníci bojů z brutálnějšího soudku si přišli na své i v dalším zápase. V muší váze bojovali dva Brazilci Rogerio Bontorin a Raulian Paiva a vzali to pěkně od podlahy. Zejména Bontorin vyběhl do boje jak King Kong v říji, pustil se do přestřelek, jednou dokonce zahodil Paivu hlavou dolů na zem jak pytel brambor. Agresivita se vyplatila - jeden z úderů hluboce rozsekl Paivovo obočí a přivolaný doktor nepotřeboval ani pár vteřin na to, aby boj ukončil. Vítěz: Bontorin, TKO.
Další bout sice finiš nepřinesl, ale na nudu si při soupeření slámových vah Tecie Torres a Mariny Rodriguez rozhodně stěžovat nešlo, o což se starala hlavně přepychová práce koleny a lokty od Rodriguez v thajských klinčích. Bylo opravdu znát, že si thajský box vryla pod kůži, jak to jen šlo. Po třech kolech vybojovala zasloužené vítězství na body.
Šestý duel sliboval dynamity, protože nastoupily dvě neporažené těžké váhy Ciryl Gané (3-0) a Raphael Pessoa (9-0). Oba se chvíli měřili a do ničeho se nepouštěli - asi jako protivníci, co na sebe míří pistolemi a jedna střela může zabít. Výstřel se ale nakonec nekonal, protože Gané dostal protivníka na zem a tam ho škrcením donutil odklepat, což nečekal vůbec nikdo. Ale o to to byla lepší podívaná.
Sedmá bitva měla (alespoň na papíře) ještě o něco větší šmrnc. Když do oktagonu vstoupí neporažený bojovník, divák většinou čeká skóre třeba 5-0. To Alexey Kunchenko nastoupil s impozantním zápisem 20-0, což se opravdu nevidí každý den. A proti Brazilci Gilbertu Burnsovi ukázkově předvedl, jak promrhat čistý štít.
Příliš opatrně prováhal první dvě kola, v nichž v podstatě neútočil a jen blokoval Burnsovy kopy. Po nichž, pravda, nejspíš necítil ruce, protože zněly tak, že je museli slyšet až někde v Bolívii. Ve třetím kole Kunchenkovi konečně došlo, že bude muset zabrat, ale na finiš už nedosáhl, zápas ztratil na body a neporažená jízda se stala věcí historie.
Osmým zápasem začala hlavní karta a zábavnější začátek hlavního pásma si snad ani nešel představit. Enrique Barzola a Bobby Moffett předvedli velice vyrovnané, ale nesmírně pohledné klání plné dynamického pohybu i vysoce technických výměn. Oba bojovníci se zasypali smrští kombinací, skoků, otoček a střídavých explozí do ofenzivy. Parádní podívaná, ze které nakonec vyšel vítězně Barzola nejednomyslně na body.
Do deváté bitvy nastoupili neporažený debutant v UFC Rodolfo Vieira (5-0) a polský bojovník Oskar Piechota. Grapplingový specialista Vieira dostal na druhý pokus souboj na zem a dominoval tam většinu prvního kola. Pozemní hrůzovládu narušil Polák až těsně před gongem, kdy trefil protivníka kopem ze země, vyskočil na nohy a pomstil se několika lokty. Ve druhém kole se příběh opakoval a tentokrát s horším koncem pro naše severní sousedy - Vieira nasadil škrcení, z nějž už se Piechota dostat nedokázal.
Poté si oktagon uzmuli dva borci, které byste oba v žebříčku polotěžké váhy v UFC našli do desátého místa. Švýcar Volkan Oezdemir (sedmý) a Švéd Ilir Latifi (devátý). To by napovídalo na vyrovnaný boj, ale pravda byla jiná. Strhla se zábavná řežba, v níž pršely exploze, létala kolena a protivníci se zahazovali na zem přes hlavu. Zkrátka věci, co od těžkých (respektive polotěžkých) vah moc nečekáte, ale dnešní soupeři se podobnými předpoklady odmítli řídit.
Volkan měl ale jednoznačně navrch a dával najevo, že rozhodně nemíní zápas natahovat na celá tři kola. Ve druhém kole ještě stupňoval svou převahu, což nejdřív vyústilo v knockdown kolenem do hlavy. Z něj se Latifi ještě zvládl zmátořit, ale když Oezdemir nepolevil v drtivém tlaku a po chvíli zasáhl pěstí vypínačku na bradu tak přesnou, že lépe trefit nešla, bylo po zápase. Fantastické KO jako tečka atraktivního zápasu.
Hala v Montevideu se otřásala v základech, když k jedenácté bitvě večera nastoupil další neporažený debutant v UFC Eduardo Garagorri, první a jediný Uruguayec v celé soutěži. A domácímu publiku udělal radost, protože měl nad Peruáncem Humbertem Bandenayem navrch. Po třech kolech strávených převážně kickboxerskými výměnami zvítězil na body.
V hlavních zápasech pak v divoké velterové mlátičce Vicente Luque rozbil Mika Perryho a Valentina Shevchenko tak trochu dle očekávání ubránila svůj titulový pás v muší váze. Oběma duelům se věnujeme v samostatných článcích.
Vstoupit do diskuze (0)