Komu UFC Stockholm změnila budoucnost? Rozhodně Alexanderovi Gustafssonovi a také německému veteránovi Nicku Heinovi. Tento policista a reprezentant v judu oznámil po prohře s Frankem Camachem konec kariéry. Vybrali jsme ale trojici jasných vítězů a jasných poražených, pro které byla UFC Stockholm zlomová.

Vítězové:

1) Anthony Smith

Kdo by byl v únoru 2018 řekl, že Smith bude patřit mezi aspiranty na titul? Tehdy prohrál ve střední váze s Thiago Santosem a vypadalo to, že nikdy nebude mít na víc. Přestup do polotěžké se mu ale vyplatil. „Lví srdce,“ jak zní jeho přezdívka, zde začal cestu, kde všichni čekali selhání v každém zápase. To ale přišlo jen jednou, v boji proti Jonu Jonesovi o titul. Porážkou Gustafssona nyní Smith ukázal, že není náhodným šťastlivcem, který likvidoval jen staré borce. Smith je skutečně špičkovou polotěžkou váhou. Jonese asi ještě nedostane, ale pokud Rockhold porazí Blachowicze, je díky jejich mediální přestřelce o zábavu postaráno.

Anthony Smith, UFC 235 | zdroj: Profimedia

2) Aleksandar Rakic

Na rovinu, pokud jste o rakouském sedmadvacetiletém talentu polotěžké váhy neslyšeli, nezlobíme se. Rakic byl doposud „jen“ nadějný talent, který porazil Justina Ledeta či Devina Clarka, ale působil spíš jako příslib. Jenže díky svým základům a zkušenostem z kickboxu nyní asi bude účinkovat v záběrech toho nejlepšího z UFC dalších pár let. Jimiho Manuwu, devětatřicetiletého veterána, který pořád patří mezi obávané bojovníky, vypnul naprosto nádherným kopem na hlavu, který působil až děsivě. Rakic je spolu s Johny Walkerem důkazem toho, že mladá krev v polotěžké váze vypadá vážně dobře.

Aleksandar Rakic - Jimi Manuwa, UFC Stockholm | zdroj: Profimedia

3) Makwan Amirkhani

„Pan Finsko“ platí za bojovníka, který je zábavný, ale extrémně nekonzistentní ve svých výkonech. Svou zábavnost potvrdil v prvních okamžicích zápasu, kdy místo zdvořilého klepnutí rukavicemi rovnou na soupeře poslal naskočené koleno a v tomto stylu pokračoval. Další finiš pro highlighty pak obstaralo tentokrát jiu-jitsu, v kterém Amirkhani exceluje. Angličan Chris Fishgold se také specializuje na boj na zemi. Nicméně, jeho pokus o gilotinu nevyšel, respektive zkušený Amirkhani ji otočil a nastala pro nezkušené oko bizarní situace. Nasadil Fishgoldovi anakonda choke a ten věděl, že potřebuje uvolnit tlak na krk. Zápas v tu chvíli opravdu připomínal zápas anakondy a její oběti. Fishgold se snažil odrotovat od Amirkhaniho a ten držel utažený chvat a zase se přibližoval. Po několika otočkách tohoto kolotoče ale musel stále rudější Angličan odklepat. Nádherná ukázka toho, jak má MMA mnoho tváří!

Mawan Amirkhani - Chris Fishgold, UFC Stockholm | zdroj: Profimedia

Poražení:

1) Alexander Gustafsson

Můžeme se tvářit, že Alex bude mít klidný důchod v dvaatřiceti letech. Je finančně zabezpečený, má ženu, dítě, vlastní gym… Ale pak se stačí podívat na konec zápasu se Smithem. Plačícího Gustafssona chlácholili trenéři, jeho pozápasový rozhovor byl tak emotivní, že i Smith vypadal nekomfortně ohledně své výhry a frustrace jednoho z nejlepších atletů UFC po dlouhé roky byla zcela zřetelná. Alex „to v sobě už nemá“ dle svých slov a jakkoliv má kam jít, do zajištěného, klidného života, v duši má nejspíš zakořeněný fakt, že dvakrát těsně prohrál v titulových zápasech, jednou zcela jasně a následně selhal v zápase s někým, koho by před pěti lety porazil. I proto tipuji, že do roka uslyšíme o tom, že se Alex vrací v těžké váze.

Alexander Gustafsson | zdroj: Profimedia

2) Jimi Manuwa

Způsob, jakým jej Rakic knockoutoval vyvolal spíš spoustu obav o zdraví tohohle Brita, než jásání nad samotným, jakkoliv krásným, knockoutem. Manuwa padnul jak podťatý, v bezvědomé zaťaté pozici, nevěděl o světě. Pro Manuwu jde navíc o čtvrtou prohru v řadě. UFC jej rozhodně nepropustí, na to je příliš důležitý pro evropskou scénu, ale je jasné, že jeho časy v top levelu polotěžké váhy jsou pryč. A jelikož je mu 39 let, vyvstává otazník nad tím, jak dlouho chce ještě bojovat, když tři z oněch čtyřech proher přišly po tvrdém KO. Možná přišel čas, aby Jimi začal myslet na své zdraví…

Jimi Manuwa - Jan Blachowicz, UFC Fight Night 127 - Werdum vs. Volkov | zdroj: Profimedia

3) Sung Bin Jo

„Korejský sokol“ přišel do UFC jako nadějný fighter, který by mohl být podobně zábavný jako Doo Ho Choi. Na regionální scéně sedmkrát zvítězil a ani jednou neprohrál. Proti němu stál Daniel Teymur, starší bratr známějšího a úspěšnějšího Davida a měl posloužit jako „krmivo“ pro korejskou hvězdičku. Ostatně, prohrál všechny tři své zápasy v UFC. Jenže Teymur začal zápas tak, jak to umí, bezmyšlenkovitým tlakem a urputnou zavilostí a Jo nevěděl, jak se s tím vyrovnat. Kromě pár pokusů o naskočené koleno si držel distanc, působil bázlivě a doslova daroval sympatickému srdcaři Teymurovi jeho první výhru. Pokud se nezlepší, Joova kariéra v UFC může být velmi krátká.

Daniel Teymur - Sung Bin Jo, UFC Stockholm | zdroj: Profimedia