Dneškem se Jiří Procházka navždy zapsal do historie České republiky i UFC. V infarktovém zápase, který zvedl tep snad všem (nejen českým) fanouškům, a který je už teď označován za jeden z nejlepších titulových duelů všech dob, se mu podařilo pouhých 28 vteřin před koncem zápasu uškrtit brazilského, teď už bývalého, šampiona Glovera Teixeiru, který do té doby zápas těsně vyhrával.
Procházka se tak stal senzací nejen v České republice, ale jeho divoký a nepředvídatelný styl plný akce si našel spoustu nových fanoušků po celém světě. Na pozápasové tiskové konferenci se objevil v kimonu, se zašitým obočím a trochu pomláceným obličejem, ale především se šampionským pásem a sděloval své dojmy ze zápasu:
Jaké emoce teď po zápase cítíš?
„Uspokojení. Uspokojení po dlouhé přípravě a budování mého stylu připraveného na obranu proti tvrdému wrestlingu. A uspokojení z toho, že jsem udělal překvapení, jako například, že jsem zvítězil submisí.“
Jsi obecně spokojený, jak se ten zápas odvíjel s ohledem na tvůj grappling a wrestling?
„Jsem spokojený, ale v některých momentech, jak jste viděli, měl Glover výhody a jeho tlak byl úžasný. Pořád je v jeho věku úžasný. Je to hodně tvrdý bojovník.“
Po zápase jsi říkal, že jsi byl líný. V jakých momentech ses cítil líný? Protože z pohledu diváka to vypadalo jako velice vzrušující zápas...
„V postoji jsem byl trochu líný a nenastražil jsem nějaké situace, abych si ho připravil na KO. Abych viděl jeho striking, viděl ty momenty, ta správná místa a aby se mi ho podařilo nachytat. Ano, to byla moje lenost v zápase.“
Překvapilo tě něco, co Glover v zápase udělal?
„Ne, s ničím mě nepřekvapil. S mým týmem jsme věděli všechny tyhle věci, co musí udělat. A byl tam úspěšný. Dopr***e! Takže na tom musím pracovat. Nejen pracovat na tréninku, ale pracovat sám se sebou, abych nedělal ty věci, které nejsou dobré v zápase. Prostě dělat ty věci, které jsou efektivní k přemožení soupeře. Myslím, že to byla moje velká chyba.“
Létající Čestmír, tedy Jirka Procházka
| zdroj:
Profimedia
Když jsi bojoval v kleci, uvědomoval sis, jak skvělý zápas to je?
„Z mé strany to byl hrozný zápas, hrozný výkon. Upřímně… viděli jste ten zápas, v některých momentech jsem jen přežíval. Můj plán, nebo ne můj plán, ale můj styl je být dominantním a nejen přežívat. Být lovec. To bude můj příští zápas a chci ukázat, že nechci bojovat takhle. Je to drsné, je tam spousta krve a není to hezké. Možná pro vás je to hezké, baví vás to, ale pro mě jako bojovníka, já chci bojovat čistě.“
Dává ti to sebevědomí, že víš, že jsi bojoval hrozně a i přesto jsi vyhrál?
„Ano, ale nejdůležitější je, že vím kde jsem udělal chyby. V mé přípravě, v mém životě a co musím změnit do dalšího zápasu.“
Co ti běželo hlavou v pátém kole? Myslel sis, že Glover vede? Jaké byly tvé myšlenkové pochody, než jsi nasadil submisi?
„Myslel jsem, že jsem neudělal dost na to, abych ho ukončil. Trefoval jsem ho hodně, ale pořád stál. A musím na tom pracovat, na svých úderech, aby byly více smrtící. Před pátým kolem jsem si říkal, že to musím ukončit. Pořád tomu nemůžu uvěřit, protože to byl opravdu těžký zápas. Někdy to tak je, že musíte udělat cokoliv.“
Když tě Glover mlátil v mountu, něco jsi mu říkal. O co přesně šlo?
Řekl jsem mu: ‚Hodně dobré, hodně dobré, ale nic to nedělá‘. Chtěl jsem mu ukázat, že v těch úderech nemá sílu, že nemá sílu aby mě ukončil. Ale měl dost síly na to, aby mě natrhl obočí. Bylo to těsně po tom, co jsem se na něj smál. Potom jsem si řekl, že teď už není čas na srandu.“
Jaký byl pro tebe nejtěžší moment zápasu?
„Myslím, že to byl ten arm-triangle. Bylo to hodně hluboko. Říkal jsem si, že ví, jak to dotáhnout. Jaké pohyby udělat. A on to zná velice dobře, protože je to specialista na BJJ. Takže jsem začal dělat trochu víc. Potom jsem si uvědomil, že pokud chci vyhrát, tak musím udělat něco víc.“
Takhle to skoro vypadá, že to byla sranda
| zdroj:
Profimedia
Myslíš, že jsi měl na své straně štěstí?
„Štěstí je vždy na vaší straně, když přestanete myslet a začnete dělat věci upřímně z vašeho srdce.“
Jak tuto výhru oslavíš?
„Nikdy předtím jsem si to nepředstavoval, ale domluvil jsem se s kamarády, že pojedeme někam na moře na loď a oslavíme to. Prostě si to užijeme. Protože posledně po výhře nad Dominickem Reyesem jsem to neoslavil pořádně. A myslím, že to byl omyl v té přípravě. Protože musíte hodně trénovat, pořádně bojovat a poté také pořádně oslavovat. Je to hodně důležitá část. Musíte to hodně oslavit, abyste si ukázali, jak důležité to je. A ono to je důležité. Těším se na to.“
Uvědomuješ si, že je to největší úspěch českého MMA?
„Pro mě je hlavní to, že vím, co jsem dělal za chyby. Když v tom člověk sleduje svůj smysl, který do toho dává. Co se tam stalo, proč se to stalo a uvědomuje si to a ví, že to může udělat příště líp a bude to tak, tak to je mnohem cennější než to, že mě mají lidi za někoho. To je spíše pocta, že můžu lidem ukazovat své bojové umění v nejvyšší soutěži světa a získat pás.“
Co říkáš na to, že všichni čekali, že zvítězíš na KO a ty jsi zvítězil na submisi?
„Musíš ukázat, že prostě uděláš pro to vítězství cokoliv. Jestli je to v prvním, v druhém, třetím, čtvrtém nebo pátém kole po roztrženém ksichtu. Je to jedno.“
Co to bude znamenat pro české MMA?
„To mi řekni ty… Já doufám a věřím, že to bude motivace pro lidi, ale v tom smyslu trénovat pořádněji. Nedělat zbytečnosti, nedělat kraviny. Nabýt víc sebedůvěry. Netrénovat milion hodin nějakým zbytečným způsobem, jak jsem to mnohokrát dělal. Ale trénovat fakt tak, abych se posunoval. Abych si uvědomoval chyby, posunoval se, zakomponoval to do svého životního stylu, zvítězil v boji přímo pod kamerami před tisíci diváky.“
Vstoupit do diskuze (0)