Tom Aspinall se v nedávném rozhovoru pro podcast FightMad dotknul zajímavého tématu, které se po Bellatoru 281 v Paříži stalo znovu vysoce aktuální. Na této akci se v bitvě o prozatimní titul utkali Michael „Venom“ Page a Logan Storley. Klasický souboj ortodoxního postojáře s wrestlerem nenabídl divácky příliš atraktivní podívanou. Po většinu zápasu se dařilo Loganovi kontrolovat svého soupeře na zemi, kde však prakticky nevyvíjel žádnou další aktivitu v podobě úderů nebo pokusů o submise.
Zápas sice nakonec vyhrál na body nejednotným rozhodnutím rozhodčích, ale za svůj výkon začal sklízet z mnoha stran kritiku. Asi největší pak přišla od jeho šéfa, ředitele Bellatoru Scotta Cokera: „Upřímně, myslím, že MVP ten zápas vyhrál. Nemůžeš jenom na někom ležet. Neděláš žádnou škodu, nesnažíš se o submise, nevytváříš žádnou hrozbu… jenom na někom ležíš. A pro mě tohle není MMA.“
Tom Aspinall, současná šestka žebříčku těžké váhy UFC, má na věc o dost odlišný pohled. Přestože zmíněný rozhovor celé akci Bellatoru předcházel a Tom tak samozřejmě nemohl na inkriminovaný zápas nijak reagovat. Na otázku na svého nejoblíbenějšího zápasníka MMA v historii odpověděl Angličan naprosto jednoznačně - Georges St.Pierre. Na něm vyzdvihoval zvláště jeho chytrý styl boje:
„Jasně, rád se podívám na dobrou rvačku jako skoro každý. Ale úplně nejradši se podívám na šikovné bojovníky, kteří používají hlavu, zápasí chytře a jsou pro soupeře nečitelní. Osobně mám tohle nejradši.“
Přitom však zmínil také jméno Jona Fitche, kterého legendární Kanaďan porazil v roce 2008. Fitch byl v minulosti kritizován právě za „nudné“ zápasy, které vyhrával za pomoci svého excelentního wrestlingu. Tom na tom však nevidí nic špatného:
„Když dokážeš někoho dostat na zem a držet ho tam, to je přece naprostá dominance. Nechápu, proč s tím mají lidi problém.“
Následně vytáhl zajímavý „příklad z praxe“. „Něco ti povím, ale postavy v tomhle příběhu musí zůstat bezejmenné. Mám kamaráda, který zápasí ve velké organizaci, ne v UFC, ale je to skutečně velká organizace. Je to hlavně grappler. Zkrátka jeho hlavní strategií je dostat tě na zem, sevřít tě, ležet na tobě a nenechat tě vstát,“ začal poněkud krypticky, ale jeho další slova dala poměrně jasnou nápovědu k tomu, o koho by se mohlo jednat.
„V zásadě za ním přišel majitel té organizace a řekl mu, že musí změnit svůj styl nebo ho vyhodí. A to je šampionem. Přes deset zápasů, což je neuvěřitelné. Myslím, že je to jejich nejdéle vládnoucí šampion. Tyhle řeči mi fakt vadí. Když někoho dostaneš na zem a on se nemůže zvednout, je to jeho problém, nikoho jiného. Když nad někým dominuješ v jedné disciplíně a on s tím nemůže nic udělat, tak i v případě, že je to nudné, tak je to chyba soupeře.“
Tomův popis docela dobře sedí na Phila De Friese, šampiona těžké váhy v polské KSW, s kterým Aspinall často trénuje v domovské tělocvičně v Liverpoolu. V jeho vyprávění sice nesedí počet zápasů, ale v tom se mohl mladý Angličan snadno splést.
De Fries po svém posledním vystoupení, kdy na KSW 67 obhájil titul proti Darku Stošičovi, čelil kritice šéfa organizace, podobně jako minulý víkend Logan Storley. Martin Lewandowski přitom nešetřil ostrými slovy:
„De Fries zase jednou zklamal fanoušky. Určitě všichni radši vidíme bojovníky, kteří třeba občas prohrají, ale dělají vzrušující a zajímavé souboje. A on prostě udělal nudný zápas. Po druhé v řadě, a to se mi jako spolumajiteli organizace nelíbí – že je šampion královské váhové divize a jeho zápasy jsou jednoduše nudné. Ať je dělá kratší ale dynamičtější.“
Jeho slova jsou možná pochopitelná z pohledu podnikatelských zájmů Lewandowského, ale ze sportovního pohledu působí poněkud mimo a promotéři KSW by snad raději měli hledat adekvátnější soupeře, než nutit své zápasníky měnit styl. Navíc jen 2 ze 7 zápasů Phila skončily u bodových rozhodčích a Stošič při jeho posledním vystoupení opouštěl klec na vlastních nohách jen velmi obtížně.
Tom Aspinall zatím podobným kritikám čelit nemusí, ačkoliv se sám považuje hlavně za grapplera. Již 23. července jej pak čeká v Londýně střetnutí s Curtisem Blaydesem. Ten už se však jako skvělý wrestler terčem podobných vyjádření občas stává. Jaká budoucnost čeká Phila De Friese v tuto chvíli nevíme, ale v KSW mu prakticky došli soupeři a možná tak půjde hledat štěstí jinam i bez vyhazovu od promotérů. Jistý smysl by dával zápas s Ricardem Praselem, který se pyšní skvělým brazilským jiu-jitsu a mohl by tak představovat pro současného šampiona zajímavou výzvu. Brazilce ale již za dva týdny čeká na KSW 70 veterán Daniel Omielanczuk a je třeba říct, že do zápasu proti polskému bombarďákovi půjde jako velký outsider.
Vstoupit do diskuze (0)