Navzdory všem obrátil Terunofudži očekávání, že brzy skončí a odnesl si Císařský pohár. Nicméně, více než výsledek je důležitá cesta k výsledku, a to nejen jeho. Tady jsou ty nejdůležitější příběhy z Hacu bašo.
Jokozuna Terunofudži – Už dlouho se spekuluje, že jeden z nejlepších jokozunů posledních třiceti let ukončí kariéru kvůli neustálým zraněním. Loni se zúčastnil jen dvou turnajů, kdy jeden vyhrál a z druhého po čtyřech dnech odstoupil. Jeho kolena, kyčle, ledviny a páteř ho neskutečně trápí. Byl velký otazník, zda se Terunofudži dostane přes pátý den.
Začátek turnaje pro něj nebyl snadný. Hned druhý den prohrál s maegaširou a bývalým sekiwake Wakamotuharuem a i když z šesti zápasů pět vyhrál, bylo hodně znát, že nemá kondici a je v dohjó po skoro roce. Celkový dojem byl, že sice má techniku, ale už neukazuje to opravdové „sumó jokozuny“. Navíc, hodně se mluvilo o tom, že pokud turnaj vyhraje ózeki Kirišima, stane se jokozunou on a Terunofudži může odejít do důchodu. Část veřejnosti si myslela, že Terunofudži čeká na vystřídání jako na smilování boží, ale nakonec byl opak pravdou.
Sedmý den navíc Terunofudži prohrál s jinak nevýrazným Šódajem a šuškalo se, že po další prohře bude muset odstoupit. Nicméně, Terunofudži dál vyhrával a velmi pozvolna se zlepšoval. Zlom přišel desátého dne, kdy proti němu nastoupil maegašira Tobizaru. Ten na Terunofudžiho umí, už dvakrát jej porazil, takže láska mezi nimi neplane. V zápase samotném se Terunofudží rozzuřil, vzdorujícího Tobizarua vystrčil z kruhu a pak na něj beze slova nenávistně několik vteřin zíral. Což je v sumó ekvivalent toho, že protivníka vezmete, utrhnete mu hlavu a jdete s ní strašit jeho děti.
Důvodem prý byl fakt, že jej Tobizaru píchnul prstem do oka, ale v záznamu to vidět není a zdá se, že jokozunu rozzuřila facka při prvotním střetu. Což je zcela legální technika na dezorientování protivníka, ale proti jokozunovi to každý nezkusí. Pořád naštvaný jokozuna musel po zápase přerušit tiskovku, aby neřekl něco nevhodného a i pak prohlásil, že se omlouvá za své chování, protože „zápasník tak hluboko pod ním by v něm neměl vzbuzovat podobné emoce“. Což je opět v sumó velmi drsná urážka a ekvivalent toho, že někomu nadáváte.
V tuhle chvíli se ale kaidžu, jak mu fanoušci říkají, probudil. Nejprve zlikvidoval obrovský talent v podobě Ónosataa, následně vyškolil Kotonowaku, který si kráčel pro vítězství v turnaji a povýšení na ózekiho a pak přišel střet s Kirišimou, který měl být novým jokozunou. Kirišima už nemohl v turnaji vyhrát, ale mohl současného jokozunu porazit a říci tak, že je tu střídání stráží. Nic takového se ale nestalo a Terunofudži rivala doslova zesměšnil a zcela úmyslně jej přejel na plné čáře. Při tačiai (prvnotní střet) svého soupeře zastavil, následně jej zvedl za pás ze země (i když řekl, že už to kvůli kolenům nebude dělat), došel s ním k okraji dohjó a hodil Kirišimu do čtvrté řady. Tohle bylo zcela jasné a plánované prohlášení, protože podobný výkon nemusíte vidět celý rok. Terunofudži jasně svým přístupem řekl „tohle je moje místo a ty se ještě máš co učit, než bude patřit mezi nás nejlepší“. Ostatně, podívejte se na zápas sami:
Day15 Spoiler-ish!
— Sumo Soul 相撲魂 (@TheSumoSoul) January 28, 2024
Yz Terunofuji 12-2 (L)
Oz Kirishima 11-3 (R)
Allrighty! Kowaka won, so Teru must win or cede yūshō to Kowaka. Kiri is eliminated from the math but could play spoiler with the win (hough rope talk will have to wait a bit longer). #hatsubasho2024 pic.twitter.com/zwFFvRf6vB
V reálu tedy po turnaji řekl, že je Kirišima silný a těší se na další střety s ním, ale reálně zničil na dalšího půl roku naděje na to, že by byl Kirišima povýšený a notně mu poškodil ego. V play-off se pak proti němu postavil protežé velké stáje sumó a skvěle bojující sekiwake Kotonowaka. I jeho Terunofudži porazil, byť už bez přidaného dramatu. V tu chvíli z něj ovšem už sálala energie jokozuny a bylo jasné, že pokud mu kolena vydrží dalších několik měsíců, o favoritovi každého z turnajů je jasno. Jokozuna je zpátky.
Sekiwake Kotonowaka – mladý Kotonowaka je jednou z největších nadějí sumó a také asi nejaktivnější kandidát na japonského jokozunu (Terunofudži i Kirišima jsou Mongolové). Tento Sekiwake během posledních tří turnajů okamžitě naskočil na cestu za titulem ózekiho a na turnaji si počínal nesmírně vyrovnaně a takřka neporazitelně. Až šestý den prohdál s Wakamotoharuem (ano, tím samým, který porazil Terunofudžiho) a třináctý den se poprvé setkal s jokozunou, kdy se nechal oslnit momentem a prohrál. Jinak byl ale po odstoupení Asanojamy hlavním favoritem na vítězství. Teprve dvojí prohra s Terunofudžim jej o zisk Císařského poháru připravila, nicméně, oč jej nepřipravila, je povýšení do ranku ózekiho.
Dnes bude zasedat speciální komise, která rozhodne, zda mu titul dá (a to dá, protože splnil podmínku 33 vítězství v 3 turnajích po sobě a hlavně nezasedá, pokud by neměla titul dát). Je to neskutečná rychlost, protože Kotonowaka byl teprve na třetím turnaji v ranku sekiwake a hned půjde mezi ózeki. Splní se tak sen jeho dědečka, který byl sám ózekim a otce, který to dotáhl na sekiwakeho. Kotnowaka se i nechal slyšet, že si při povýšení vezme šikonu (zápasnické jméno) po svém dědečkovi a stane Kotozakurou. Víc se ale dozvíme během dneška a zítřka.
Ózeki Kirišima – Jak už bylo řečeno, po vítězství v listopadovém turnaji bylo Kirišimovo jméno skloňováno v kontextu nového možného jokozuny. Od začátku ovšem bylo vidět, že Kirišima si je téhle odpovědnosti vědomý a postupně, když se tato šance stávala reálnější, byl víc a víc nervózní a dělal zbytečné chyby. Čtvrtý den prohrál s maličkým technikem Midorifudžim. Osmý den jej nachytala nevyzpytatelné „létající opice“ Tobizaru a definitivní rána jeho sebevědomí přišla v zápase s Kotonowakou. Ten dvakrát předčasně vystartoval a spekuluje se, zda za to mohou nervy a nebo to byla taktika. Tak či tak, Kirišima do zápasu vstoupil zmateně, zdálo se, že má problémy prosadit svou taktiku a Kotonowaka jej porazil. Pořád tu byla teoretická šance na vítězství, či povýšení, ale tu zadupal zmíněným brutálním zápasem Terunofudži.
Kirišima teď bude potřebovat další vítězství v turnaji a pak alespoň druhé místo, ideálně vítězství, aby se mohl stát jokozunou. Pravdou ale je, že aktuálně nepůsobil jako někdo, kdo by se jokozunou měl stát a rozhodně z něj nešel takový strach jako z naplno rozjetého Terunofudžiho. Možná má sedmadvacetiletý Mongol ještě čas se dostat plně do formy, která patří k tomu „být jokozunou“.
Maegašira Asanojama – Smutný hrdina turnaje. Asanojama je bývalý ózeki, který byl kvůli porušení covidových opatření potrestaný ročník zákazem činnosti a sražením až do nejnižší divize. Odtamtud se rok dostával zpátky do makuuči. Loni jej neustále trápila zranění a letos konečně nastoupil zdravý. A ve skvělé formě. Prvních sedm zápasů vyhrál, byl v čele turnaje a spekulovalo se, zda dosáhne perfektního výsledku 8-0 v prvních osmi dnech. Ale ne. V zápase s Tamawašim, který i prohrál, si zranil kotník a musel z turnaje odstoupit. Za dva dny se vrátil, aby získal alespoň jedno vítězství a s ním i kači koši (více vítězství než porážek v turnaji) a postup v žebříčku vzhůru, místo pádu. Z boje o vítězství byl ale pryč. Nakonec turnaj zakončil se skóre 9-6 (absence kvůli zranění se počítá jako prohra) a jedinou útěchou. Díky posunu Kotonowaky v žebříčku nahoru a spoustě proher nejvyšších maegaširů se pravděpodobně Asanojama stane z maegaširy 7 rovnou komusubim a po třech letech se stane opět sanjaku, tedy jedním ze čtyř nejvyšších hodností.
Zranění - Jak už bylo řečeno, turnaj sužovala spousta zranění. Ózeki Takakeišó odstoupil po třetím dni kvůli chronickému zranění krčního nervu, který jej sužuje většinu kariéry. Sympaťák Takajasu, aktuálně komusubi, si druhý den obnovil zranění zad. Když se pod analgetiky vrátil šestý den, obnovil si zranění, a ještě ke všemu dostal chřipku. Obrovitý a nadějný maegašira Hokuseihó si pátý den utrhnul meniskus. Čeká jej operace a pravděpodobně pád až do makušity, tedy třetí nejvyšší divize. Bulharský veterán Aojama od začátku působil, že je zraněný a po sérii šesti proher v řadě si sedmý den utrhl postranní kolenní vazy. Jeho kariéra tím pravděpodobně skončila.
Kotník si poranil i maegašira 3 Hokutofudži a velmi smutný pohled byl na kazašského rikiši Kinbózana. Ten si 11 den poranil koleno, přičemž zpětně prohlásil, že nemůže chodit a před zápasem si musí brát analgetika, aby se vůbec dostal do dohjó. V tu chvíli měl ovšem šest výher a potřeboval osm pro kači koši. Do tří zápasů nastoupil s tím, že se pokusí o henku, tedy uhnutí soupeři při tačiai, protože nemůže na poraněném koleni vůbec zabrat. Bohužel, zvítězil jen jednou a třikrát bylo vidět, jak pokaždé, když měl na nohu stoupnout, rovnou vzdal a snažil se skákat po jedné. Je otázka, kolik borců se dá do turnaje v Ósace, který bude za dva měsíce, do pořádku.
Ocenění – A na závěr je tu ještě trojice tradičních ocenění, která dostávají zápasníci po konci turnaje.
Cena za techniku – Kotonowaka. Mladý sekiwake a budoucí ózeki ukázal, co do něj každý den jeho dědeček dostával už od útlého věku.
Cena za výjimečný výkon – maegašira 1 Wakamotoharu. Sekiwake, který po posledním turnaji mezi maegaširy se předvedl v oslňující formě. Skvělá technika doplňovala silové sumó tohoto dříče, který se, pravděpodobně, díky posunům v žebříčku, opět vrátí mezi sekiwake a zcela přeskočí post komusubiho.
Cena za bojového ducha – maegašira 14 Ónosato. Mladík, kterému stačily čtyři turnaje, aby se dostal do nejvyšší divize makuuči. Tady zakončil první turnaj se skóre 11-4. Ukázal, že jeho výška, síla a dynamika pohybu dokáže zcela převálcovat nižší maegaširy. Stopku v boji o titul mu zastavila trojice zápasů s ózekim Hóšórjúem, sekiwakem Kotonowakou a jokozunou Terunofudžim. Tady se ukázalo, že síla dělá hodně, ale zkušenosti a technika sanjaku je někde zcela jinde.
Zatímco vás budeme informovat o tom, zda se z Kotonowaky stane ózeki a zda se přejmenuje na Kotozakuru, můžeme se těšit na další turnaj. Ten se bude konat od 10. března v Ósace.
Vstoupit do diskuze (0)