Jako obvykle, Aki bašó, tedy doslova podzimní turnaj, přináší asi nejbizarnější výsledky v rámci celého roku v sumó. Sice jsme ještě před jeho začátkem přišli o mladou hvězdu Hakuóhóa (psali jsme zde) a také o jediného jokozunu Terunofudžiho (spekuluje se, kdy oznámí konec kariéry kvůli zraněním), ale pořád jsme tu měli všechny tři ózeki, včetně novopečeného Hóšórjúa (psali jsme o něm více zde), dva nové komusubi a mladou krev v podobě Gónojamy a Šonannoumiho. Plus samozřejmě další nováčky z divize džurjó, mezi nimi i Atamifudžiho, jedenadvacetiletý talent, který se už do nejvyšší divize makuuči.

Není žádných favoritů

Nyní se nacházíme v situaci po desátém dnu turnaje, kdy do složení zápasů začne více zasahovat komise Japonské asociace sumó. Sumó není férový sport, protože v něm jde o to, prokázat, že jste skutečně nejlepší (a také poskytnout co největší zábavu). V prvních deset dnech totiž rikiši (zápasníci) bojují podle své hodnosti. Což znamená, že třeba povýšení do ranku komusubi znamená mnohem větší výzvu, jelikož už od začátku turnaje budou bojovat proti ostatním ze san’jaku, tedy hodnostem jokozuna, ózeki, sekiwake a komusubi a až pak maegašira.

Od 10. dne ovšem jsou zápasy dělané striktně tak, aby ten, kdo vede v žebříčku čelil těm rikiši, kterým se také daří a ti, kteří jsou na konci žebříčku čelili rikiši, kterým se také nedaří. Pro skupinu, která dělá matchmaking je ideální situace, kdy do posledního dne vstupují tři kandidáti na júšó, tedy celkově vítězství v turnaji a aby co nejvíce zápasníků bojovalo o zisk kači koši (nadpoloviční počet výher) a vyhnuli se make koši (nadpoloviční počet proher).

Většinu času to znamená, že musí řešit matchmaking pro jednotlivé ózeki a sekiwake, ovšem tentokrát je vše postavené na hlavu. Po desátém dnu je totiž v čele se skóre 9-1 novopečený maegašira Atamifudži, následovaný maegaširou 7 a bývalým ózekim Takajasuem se skóre 8-2. Za nimi je pak smečka řikiši se skóre 7-3, ovšem jen jeden z nich je ózeki a to Takakeišó. A ti zbylí? Průšvih. Kirišima má skóre 6-4 a Hóšórjú dokonce 4-6. Na tomto turnaji se ukazuje, že tentokrát může každý porazit každého a hlavně nová vlna maegaširů dělá obrovské problémy san’jaku zápasníkům. Než se ovšem vrhneme do poslední třetiny, kde půjdou doslova všichni po krku Atamifudžimu, který čelil jen maegaširům, stojí za to vypíchnout dosavadní osud několika zápasníků.

Atamifudži – nejmladší účastník turnaje a dosavadní lídr žebříčku tohoto turnaje. Prosadil se velmi silově založeným sumó, které profituje z faktu, že je Atamifudži prostě ve formě. Bude teď muset čelit všem třem ózeki a v době psaní článku komusubimu Tobizaruovi, kterého ale – SPOILER – porazil. Takže 10-1.

Takajasu – starý harcovník, který už se podíval mezi ózeki a nyní se nenápadně probíjí zpátky alespoň mezi san’jaku. Nic moc se od něj nečekalo, ale jeho silové sumó a občas chaotický a agresivní styl mu vynesly druhou pozici a ještě větší fanouškovskou základnu. Většinu zápasů vyhrává díky jori-kiri (vytlačení), oši-daši (vystrčení rukama) nebo hataki-komi (sražení k zemi).

Takakeišó – zraněními sužovaný a jediný japonský ózeki. Jeho nízká postava a krátké ruce vedou k tomu, že jde díky nízkému těžišti do tvrdých střetů a jeho zápasy většinou netrvají dlouho. Výjimkou byl brilantní match s Tobizaruem, který je nesmírně agilní, dokáže se kolem oponenta rychle pohybovat a naopak se vyhýbá přetlačované. Takakeišó má aktuálně skóre 7-3 a vysokou pravděpodobnost, že splní nutnost mít kači koši. Je totiž po absenci v minulém turnaji v pozici kadoban, což znamená, že při nadpolovičním počtu proher přišel o rank ózekiho.

Kirišima – první z mongolských ózeki, který je také na pozici kadoban. Nedaři se mu ovšem tolik, má skóre 6-4 a to i přesto, že měl solidní přípravné období a technicky jako obvykle exceluje. Několikrát ovšem prohrál zápasy, které neměl a na rozdíl od Takakeiša ž asi na celkové vítězství myslet nemůže.

Hóšórjú – novopečený ózeki si vyzkoušel, jaké povinnosti přináší exkluzivní hodnost a vypadá to, že se to na jeho výkonu podepisuje. Dělá zbytečné technické chyby, občas má i smůlu a samozřejmě po několika prohrách je zřetelné, že je nervozní, čemuž nepomáhá ani fakt, že na něj nejspíše velmi blízce dohlíží jeho strýc a bývalý jokozuna Asašorjú. Se skóre 4-6 se ale aktuálně musí snažit o čtyři vítězství, aby se vyhnul make koši.

Tobizaru – nový komusubi a oblíbenec fanoušků sumó kvůli jeho unikátnímu a trochu i výstřednímu stylu. V obě psaní článku má, bohužel, už skóre 5-6, což znamená, že musí zabrat, aby si svůj rank komusubiho udržel. Je ovšem zábava sledovat jeho zápasy, protože nesmírná agilita jim dává punc unikátnosti. Navíc je jedním ze dvou zápasníků tohoto turnaje, který porazil všechny tři ózeki a prohry nasbíral u ostatních san’jaku.

Hokutofudži – finalista minulého turnaje, kde prohrál v play-off s Hóšórjúem. Působí značně sebevědomě a i když prohraje, občas zcela nečekaně, vždy se zvedne a do dalšího zápas jde namotivovaný, jako kdyby nebyl „pouhý“ maegašira, ale nejméně sekiwake. Právě jeho sebevědomí a skvělé ovládání pohybu nohou a schopnost se zapřít a horní polovinou těla pracovat, zatímco ta spodní se odmítá hnout, mu pomohly k sedmi vítězstvím a společně s Tobizaruem je jedním z popravčích ózeki, kdy porazil všechny tři. Pořád má šanci na celkové vítězství, ale to už mu bude muset Atamidudži hodně „pomoct“.

Za necelých pět dnů uvidíme, jak to celé dopadlo a tentokrát je stoprocentně jisté, že nás nečeká jen pasivní sledování jízdy jednoho jokozuny (už jen proto, že tu žádný není a bohužel asi jen tak nebude). Podzimní bašó je prostě krásný chaos.

Hakkejoj!