Konečně jsme se dočkali. Po turnaji v Nagoji (více jsme o něm psali zde) se zase rozšíří počet zápasníků s hodností ózeki na tři. Sice jsme před turnajem mohli doufat, že budeme mít ózeki rovnou pět, ale Daieišó a Wakamotoharu nakonec nesplnili potřebné minimum (33 výher ve třech po sobě jdoucích turnajích) a tak se musíme spokojit s jedním, a to mongolským rikišim Hóšórjúem. Ten se tak stává sedmým zápasníkem z Mongolska, který se dostává do pozice ózekiho.

Ten dosáhl jak požadovaného počtu vítězství, tak si i odnesl císařský pohár za vítězství v celém turnaji. Bylo tedy vysoce pravděpodobně, že jej Japonská asociace sumó jmenuje povýší do hodností ózekiho. Tak se velmi rychle i stalo a Hóšórjú mohl absolvovat tradiční ceremonie, která byla zakončená i neméně tradiční fotkou s velkou pražmou, která svým japonským názvem symbolizuje radost a oslavu. Každý ózeki se fotí s pražmou (čím větší, tím lepší) a tento zvyk napodobují i japonští politici.

Je třeba říct, že i když je nad hodností ózekiho ještě jokozuna, jde o velmi rozdílné role. Už post ózekiho znamená dosažení nejvyššího ranku a je několik málo vyvolených se stane jokozuna. Navíc, zatímco o hodnost jokozuny už nikdy nepřijdete, o post ózekiho můžete a často se to i děje, protože jsou na zápasníka kladeny vyšší nároky a především se musí účastnit velké řady akci, které nesouvisí se zápasením, ale reprezentací národního sportu, kterým sumó je.

Právě na příštím bašo (turnaji) se ukáže, jak moc se Hóšórjú nechá vším tímto děním rozhodit. Prozatím si můžete užít část z jeho přijímací ceremonie, kde se sice zápasník pod tlakem pozornosti na chvíli ve svém slibu zaseknul, ale nakonec celý ceremoniál zvládnul.

＜新大関！豊昇龍＞
伝達式の様子。#sumo #相撲 #豊昇龍 #大関 #口上 pic.twitter.com/OvBTSPwH9B

— 日本相撲協会公式 (@sumokyokai) July 26, 2023

Kdo je Hóšórjú? Dědic velkého jokozuny!

Hóšórjú Tomokacu, vlastním původním jménem jménem Byambasuren Sugarragčá, se narodil v roce 1999 v Ulánbátaru. Ano, počítáte dobře, novému ózekimu je teprve 24 let, přičemž spousta nováčků se do nejvyšší divize makuuči podívá až kolem 25. roku, natož aby se stali ózekim. Jenže, Byambasuren měl za sebou velkou podporu ze strany svého strýčka Asašórjúa, jednoho z nejslavnějších a nejpopulárnějších jokozunů moderního sumó. Ačkoliv pocházel z velkého města, na prázdniny mizel do stepi a tak není divu, že se ve třech letech naučil jezdit na koni.

V pěti letech začal chodit na basketbal a judo, přičemž v judo kroužku patřil mezi jeho kamarády další současný ózeki Kirišima! Díky svému rodinnému zázemí byl neustále v kontaktu se sumó a účastnil se řady oslav špičkových zápasníků. Aby se kruh uzavřel, jako teenager byl i na oslavě povýšení současného jediného jokozuny Terunofudžiho. A pak, že není svět malý…

Paradoxně ale jej ale dlouho zápas nelákala a až vliv strýce Asašórjúa, kterého Byambasuren skoro uctíval, vedl k tomu, že začal trénovat bökh, což je mongolský národní sport a hlavně zápasnický styl, díky kterému Mongolové získali v sumó takový úspěch. Poté si jej našla japonská střední škola z Kašiwy, která se specializuje na sumó a na její pozvání se přestěhoval do Japonska. Původně se obával tréninku sumó (není divu, když ve vás všichni vidí vašeho slavného strýce) a začal s tradičním zápasem, ale posléze se nechal přesvědčit a ve středoškolském sumó patřil mezi nejvýznamnější zápasníky.

Oslava ve stáji Tacunami (nechybí pražma) | zdroj: Foto: Profimedia

První turnaje, první rival

Po střední škole Byambasuren nastoupil do profesionální stáje Tacunami. Jeho strýc mu kladl na srdce, ať příliš rychle nepříbírá na váze (to je častý neduh u nováčků sumó, kteří nastoupí do své první profesionální stáje), aby se vyhnul zranění. První profesionální zápas měl (nyní už Hóšórjú) v 19 letech, kdy čelil jinému zápasníkovi s velkým dědictvím. Byl jím Naja (nyní ho znáte pod jménem Óhó), vnuk 48. jokozuny Taihóa. Naja jejich vzájemný zápas vyhrál. To jsme ovšem teprve v turnaji maezumó pro úplné nováčky. Pak už jeho kariéra nabrala rychlý spád.

V turnaji divize džonokuči měl šest výher za sebou a teprve v posledním zápase jej porazil opět Naja, čímž zvítězil v celém turnaji a zadělal na vzájemnou rivalitu obou dědiců velkého jména. Oba postoupili do divize džonidan, kde Hóšórjú vyhrál bezchybným skóre 7-0. Divizi sandanme prošel v jednom turnaji se skóre 6-1. Až v další divizi jménem makušta poprvé zaznamenal větší problémy. Do posledního zápasu nastupoval se skóre 3-3 a jeho soupeřem byl… Naja! Ten měl zcela totožné skóre, ovšem tentokrát zvítězil Hóšórjú a Naja poprvé zažil, jaké to je mít make-koši, tedy více proher než výher. Tohle vše se událo v jednom jediném roce.

Makušta chvíli Hóšórjúa zdržela, přesněji řečeno třičtvrtě roku. V září si zajistil postup do druhé nejvyšší divize jménem džúrjó. Tady už je konkurence velká, protože jde o první divizi s opravdu pořádně placenými pozicemi, odkud se často berou zápasníci na velké turnaje v nejvyšší divizi makuuči. Na prvním turnaji zaznamenal make-koši, ale na dalších dvou už se dostal do pozitivního skóre se dvěma těsnými kači-koši. Po strhujícím turnaji v červenci 2020 se Hóšórjú dostal konečně do makuuči.

Sprint za hodností ózekiho

Jako mnoho zápasníků z nižších divizí, i Hóšórjú musel tvrdě bojovat o každý krok v rámci hodností maegašira. Svět sumó si jej všímal nejenom kvůli patronátu bývalého jokozuny, ale i kvůli jeho skvělé technice a chování. Podpořil jej i jokozuna Hakuhó a celá asociace se na něj dívala jako na velkou naději. V lednu 2022 opustil řady maegašira a byl povýšený do sanjaku (souhrnný název pro tři hodnosti: komusubi, sekiwake a ózeki + jokozuna). Z postu komusubiho se dostal hned v září 2022 na pozici sekiwakeho. Hóšórjú se ve věku 23 let ocitl u bran hodnosti ózeki.

První pokus ovšem selhal poté, co na turnaji v lednu 2023 musel desátý den odejít kvůli vymknutému kotníku. Jelikož ale nechtěl přijít o post sekiwake, vrátil se hned dvanáctý den a těsně udržel kači-koši. Bohužel i on se tak stal součástí nepříjemné součásti sumó, kdy zápasníci nastupují často s nedoléčeným zraněním, aby si udrželi hodnost. V březnu 2023 měl skóre 10-5 a tak do červencového turnaje v Nagoji nastupoval s nadějí na zisk hodnosti ózekiho – pokud vyhraje 12 zápasů. Hóšórjú se po čtyřech letech vrátil do Mongolska, kde trénoval pod dohledem svého strýce Asašórjúa a také aby si vyčistil hlavu a dostal se mimo pozornost médií.

Jak turnaj v Nagoji dopadl už víte. Hóšórjú zvítězil, splnil potřebný počet vítězství a Japonská asociace sumó mu obřadně doručila zprávu o jeho povýšení 26. července. Na oslavu dorazili i jeho rodiče z Mongolska, což můžete vidět na fotografii níže. Slavili ale i majitelé stáje Tacunami, pro které jde o prvního ózekiho po 37 letech.

Hóšórjú s rodiči | zdroj: Foto: Profimedia

Pravdou je, že Hóšórjú patří mezi zápasníky, kteří mají sportovní úspěch doslova v krvi. O tom, že se  jeho strýc Asašórjú stal 68. jokozunou (a prvním mongolským jokozunou), jsme mluvili už mnohokrát. Jeho další strýc Dolgorsürengín Serjbüdí byl ovšem zápasníkem MMA a další strýc Dolgorsürengín Sumjábazar pak olympijský zápasník ve volném stylu a v současnosti je ministrem v mongolské vládě. A aby toho nebylo málo, jeho dědeček Dolgorsüren Donrov byl slavný zápasník bökhu a držitel titulu Národní slon, jímž jsou označování ti nejlepší zápasníci v historii země.

Radost z Hóšórjúa musí mít i Japonská asociace sumó, protože je mladík (zatím) bez jakýchkoliv excesů a výstředností, což způsobilo pád jeho strýce. Hóšórjú se chová velice slušně a mezi svoje koníčky řadí spaní a skládání Rubikovy kostky a nejoblíbenější anime je… Hinomaru Sumo.