V Brazílii je sportem č. 1 rozhodně fotbal a jistě nebude přehánění tvrdit, že většina malých kluků v této jihoamerické zemi touží stát se profesionálním fotbalistou. Ricardo Prasel nebyl výjimkou. Nejspíše díky svým fyzickým předpokladům (narostl do výšky dvou metrů) se postavil do brány a tam mu to šlo tak dobře, že ve svých 18 letech podepsal smlouvu se slavnou Chelsea. V londýnském klubu pak strávil jen několik měsíců, než byl poslán na hostování do belgického Lutychu, což je však s mladými nadějnými fotbalisty obvyklá praxe. Zvláště ve chvíli, kdy branku Chelsea střežil již tehdy legendární Petr Čech a možnost zachytat si v ostrých zápasech byla pro mladého Ricarda velmi malá. Přesto má na Chelsea ty nejlepší vzpomínky:
„Drogba byl zatraceně neuvěřitelný. Nejezdil jsem na zápasy, protože jsem byl až třetí brankář – Čech a Hilario byli přede mnou. Ale hrál jsem s nimi každý den, protože po tréninku chtěli ještě pilovat penalty, volné kopy a já tam musel být a zkoušet je chytat. Půl hodiny, každý den, Drogba a Ballack pálící mi na bránu. Bože, ani jednou neminuli (se smíchem). Bylo to úžasné,“ zavzpomínal v roce 2018 v rozhovoru pro MMA Fighting na zážitky s fotbalovými celebritami.
Jenže po přesunu do Belgie se Praselovi rozvinulo chronické zranění kyčle. Noční můra pro brankáře, který musí prakticky neustále při zákrocích dopadat tvrdě na bok. A tak ve věku pouhých 21 let Ricardo svoji fotbalovou kariéru ukončil a vrátil se do rodné Brazílie. Ale jak se říká: když se zavřou jedny dveře, druhé se otevřou.
V Brazílii se Ricardo na radu svého bratra zapsal na hodiny brazilského jiu-jitsu. A díky svému atletickému nadání začal brzy sklízet úspěchy i v tomto od fotbalu dost rozdílném sportu. Od grapplingu pak byla jen krátká cesta k MMA, ve kterém posbíral na regionální brazilské scéně skóre 9-0, obvykle díky submisím. Chronické zranění kyčle ho naštěstí v bojových sportech podle jeho vlastních slov nijak neomezuje:
„Můj problém byl s nárazy (ve fotbale). Přistával jsem na zemi přesně v oblasti, kde to nejvíce bolí. V MMA dostávám více úderů do stehna. Problém byl s těmi nárazy, ne s pohybem,“ vysvětlil a dodal, že kariérní změny nijak nelituje. "Kdybyste se mě zeptali, jestli bych radši hrál v brazilském nároďáku, nebo bojoval v UFC, 100krát bych si vybral zápasení v UFC. MMA je sport, který záleží jen na mně a je tam mnohem víc adrenalinu. Miluju to, miluji boj. Můj čas u fotbalu byl hodně dobrý, ale nevyměnil bych ho za mou bojovnickou kariéru."
S perfektním skóre a s velmi zajímavým příběhem asi oprávněně doufal, že se mu ozve UFC. Navíc s faktem, že nastupuje v těžké váze, která je v UFC bojovníkům dlouhodobě přístupnější než jiné divize. Jenže se nedočkal a místo toho přišla nabídka „jen“ z japonského RIZINu. Tam v zápase s chorvatem Ante Delijou poznal první porážku. Následovala série zápasů, kdy střídal výhry s prohrami a v roce 2019 se neúspěšně do UFC zkoušel probít skrze Dana White's Contender Series, kde ho zastavil Don’tale Mayes v poslední vteřině prvního kola. Vypadalo to tedy, že Ricardo zůstane v šedém průměru menších MMA organizací.
To se teď ale může poměrně rychle změnit. V únoru letošního roku podepsal smlouvu s polským gigantem KSW, kde se premiérově představí již tento víkend na galavečeru s pořadovým číslem 68. A nebude ho čekat žádný rozehřívací zápas, protože se proti němu postaví Polák Michał Kita, dvojka žebříčku těžké váhy. Nebude tedy příliš velkým překvapením, pokud mu bude v případě výhry nabídnut titulový zápas s hegemonem Philem De Friesem.
Ostatně možná je to ten pravý důvod, proč KSW Prasela přivedla. Současný šampion naprosto dominuje místní těžké váze především prostřednictvím svého wrestlingu. Prasel, který se na zemi cítí jako ryba ve vodě by mohl šampionovi přinést pořádnou výzvu a KSW šanci na závan trochu čerstvého vzduchu v této nejtěžší divizi. I když je nutno říct, že už to zkoušel taky podobně dobře vybavený Tomasz Narkun a dvakrát neuspěl. Na tyto teorie je však zatím hodně brzo, veterán Michał Kita bude představovat těžkou zkoušku a pro Prasela bude naprosto klíčové dostat boj co nejrychleji na zem.
Každopádně je to pro brazilského obra velká příležitost a pro nás možnost vidět v těžké váze poměrně neobvyklého specialistu na submise. A pokud mu to nevyjde, asi nemusí příliš smutnit, protože komu se podaří dostat se na tak vysokou úroveň ve dvou různých sportech?
Vstoupit do diskuze (0)